6. listopadu 2008 10:27 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Bonda jsem nejdřív točit nechtěl

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Vše bylo otevřené, příběh se neustále vyvíjel, říká o natáčení poslední bondovky Marc Forster | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vše bylo otevřené, příběh se neustále vyvíjel, říká o natáčení poslední bondovky Marc Forster | foto: ČTK
Marc Forster nevypadal jako ideální kandidát na režii dvaadvacáté bondovky Quantum of Solace; koneckonců jeho posledním projektem bylo nízkorozpočtové drama z Afghánistánu... Bond je však nabídka, která se neodmítá. Rozhovor vznikl v Londýně během stříhání filmu.
Jak důležité jsou v takovémto filmu lokace?
Víte, lokace jsou pro mě vším, zejména v případě bondovky. Myslím, že v bondovkách lokace fungují jako samostatné postavy. A vždycky jsem si říkal, že v prvních bondovkách šlo o velice exotická a zajímavá místa, a lidé se tak na ně doslova přenesli. Teď, jak se svět zmenšuje a lidé stále více cestují a seznamují se se světem přes internet, je těžší najít opravdu zajímavá místa, kde by bylo možné točit. Takže pro mne bylo klíčové najít něco, co jsme ještě neviděli, něco, co ještě ve filmu nebylo. A právě o to jsem se v tomhle filmu snažil.

A kde jste taková místa našel?
Našli jsme je v Panamě - byli jsme v Colonu na karibské straně, což je velice výjimečné město. Je nádherné, ale v troskách, ale je v něm k vidění úžasná architektura z dvacátých a třicátých let. A pak jsme jeli do Chile, do pouště, a natáčeli jsme na místě zvaném ESO Paranal, což je astronomická observatoř s hotelem pro astronomy, který vypadá neuvěřitelně zajímavě. A pak jsme natáčeli v rakouském Bregenzu v operní budově u jezera, v Itálii v Paliu v Sieně a na několika dalších místech; a také pochopitelně také v Londýně a v Pinewood Studios.

To zní velice náročně. Bavilo vás takové cestování?
Ano, moc mě bavilo poznávat ta odlišná a neuvěřitelná místa.

Když vás poprvé oslovili s nabídkou na režii tohoto filmu, jak jste reagoval?
Moje první reakce byla, že tenhle film točit nechci. Nezajímal mě. Šel jsem na schůzku jen z úcty ke studiu. Mám Sony rád - už jsem s nimi pracoval. A když jsem se pak sešel s Barbarou a Michaelem, říkal jsem si, že jsou velice sympatičtí, přátelští a zajímaví, a cítil jsem, že mají o podobě filmu velice specifické představy, a že právě proto se obrátili na mě. Ano, měl jsem pocit, že svět Jamese Bonda má jistá specifická pravidla a vy se jich musíte držet, ale současně jsem cítil, že bych mohl mít dostatek prostoru k tomu, abych stvořil vlastního Bonda.

A bylo tomu tak?
Ano, bylo. Nechali mě pracovat a natočit takový film, jaký jsem natočit chtěl.

Získali si vás už na té první schůzce?
Ne, tehdy ne. Tehdy jsem do toho vůbec nechtěl jít. Trvalo asi měsíc, než jsem si to promyslel, sešel se s nimi znovu a než jsem si to ještě jednou všechno probral a definitivně se rozhodl.

Znal jste už v té době Casino Royale?
Ano, viděl jsem ho nezávisle na tom a moc se mi líbilo. Daniel mě jako Bond nadchl a říkal jsem si, že jde o velice dobrý film.

Souviselo to, že hlavní roli hrál Daniel, nějak s tím, že jste nakonec souhlasil?
Ano, rozhodně. Připadal mi jako velice zajímavý herec a říkal jsem si, že bychom společně mohli stvořit něco nevšedního.

Určitě jste Daniela viděl i v jiných filmech, že?
Ale jistě, viděl jsem s ním Po krk v extázi, Mnichov, Road to Perdition a několik dalších filmů. Vždycky jsem ho jako herce obdivoval.

Sešel jste se s ním hned zkraje. Pomohlo vám to v rozhodování?
Ano, bezpochyby, setkání s Danielem a to, že jsem s ním chtěl mít šanci spolupracovat, mě přivedlo k rozhodnutí, že tenhle film chci točit.

Jak se vyvíjel scénář?
Tehdy jsme vlastně žádný neměli. A já řekl: „Dobrá, když se Paulovi Haggisovi Casino Royale tak povedlo, tak co abychom ho oslovili znovu...“ Tak nám Paul napsal scénář a já mezitím cestoval po světě a hledal vhodné natáčecí lokace. Ale Paul toho měl zrovna hodně a vlastně nám nikdy nedodal hotový scénář. Stačilo to ale na to, abychom mohli začít točit. S Danielem jsme pak v podstatě postavy a scény sami rozvíjeli, abychom uprostřed natáčení povolali ještě dalšího scenáristu, takže se vlastně scénář neustále měnil.

Počítal jste rovnou s tím, že bude děj filmu navazovat na Casino Royale?
Barbara s Michaelem se mi o tom při oné první schůzce zmínili a mně to přišlo jako dobrý a docela zajímavý nápad. Film začíná dvacet minut po skončení toho minulého a ocitáme se uprostřed automobilové honičky, která končí v Sieně. Jde v podstatě o to, že se Bond snaží zjistit všechno, co jen může, o organizaci, která stála za zradou Vesper Lynd, a to ho dovede k Dominicu Greenovi (Mathieu Amalric), našemu padouchovi. Z mého pohledu je hlavním tématem filmu důvěra. Vedlejší zápletky se zabývají také přírodními zdroji, jakými jsou třeba ropa či voda, ale hlavně tu jde skutečně o důvěru.

V takovémto filmu jsou nezbytné různé působivé akční sekvence. Jaké to bylo?
Víte, všechno to bylo tak trochu otevřené, protože se příběh pořád vyvíjel. Cestovali jsme a hledali natáčecí lokace a přitom jsme stále ještě netušili, jak bude film končit, stále se to měnilo.

Pracujete takovým způsobem rád?
Ne. Obvykle se projektu upíšu až tehdy, když získám dojem, že je scénář hotový a působí na mne dostatečně silně. Takže tohle pro mě bylo dost nezvyklé.

Bavilo vás natáčení těch rozsáhlých akčních scén?
Ano, něco z toho mě bavilo. Je to trochu komplikované, protože se to točí hrozně dlouho a jde to pomalu. Musím se přiznat, že jsem mnohem raději někde v místnosti s několika herci a snažím se režírovat psychologickou scénu. Tu prostě musím nějak vymyslet a vyřešit. V případě akční sekvence je potřeba všechno natrénovat, pak musíte najít pár úhlů záběru, které fungují, natáčet několika kamerami a zachytit ten nejdramatičtější okamžik, což je v pořádku a je to zajímavé, ale myslím, že kreativnější částí toho celého procesu je psaní scénáře, ne natáčení samotných scén. Natáčení je vlastně docela únavné, protože to zabere spoustu času, a když už máte několik kamer a zajímavé úhly záběru, mělo by to přece jít skoro samo.

Jak velký štáb se na Quantum of Solace podílel?
Okolo sto padesáti až dvou set lidí, někdy i více.

A centrem dění byla Pinewood Studios?
Ano - a bylo to tam velice příjemné. Natáčeli jsme tam některé scény pro Hledání Země Nezemě, i když většina se točila v Sheppertonu.

A co ty nehody, ke kterým při natáčení došlo?
Víte, ten Aston Martin, co skončil v jezeře Garda, ten s námi neměl moc společného. Řídil ho technik z továrny Aston Martin -nebylo to žádné z našich aut. Takže i když to bylo připisováno nám, ve skutečnosti to s natáčením opravdu nesouviselo. Ale jeden z řidičů měl tragickou nehodu a naštěstí mohu říct, že dotyčný už je doma z nemocnice a zdá se, že se úspěšně uzdravuje, takže to je skutečné požehnání a je to to nejdůležitější. A těch pár menších zranění, co si udělal Daniel, to se zkrátka při natáčení podobných filmů občas stává.

Pojďme se bavit o obsazení. Zapojil jste se do něj?
Ano, snad kromě těch herců, kteří se vraceli z Casina Royale, jsem víceméně většinu rolí obsadil sám. Dali mi na výběr několik možností a já některé z herců preferoval - jako třeba Mathieua Amalrica, který je jedním z nejúžasnějších herců současnosti. Chtěl jsem někoho, kdo působí velice nevinně, přátelsky a jemně, protože v dnešní době je na padouších zajímavé to, že nejsou takoví, jací byli v době studené války, kdy byli jednoznačně definováni ti dobří a ti špatní. Dobro a zlo se teď prolínají - nikdo není jen dobrý nebo jen zlý. Bond může být klidně takový padouch, jako může padouch být dobrák. Kapitalismus v nás všech něco trochu změnil a my děláme jen to, co je pro nás výhodné - ať už je to dobré, nebo špatné. A jenom velice málo lidí dělá něco jen proto, že je to správné - dělají to proto, že z toho něco mají. Prakticky každý dnes žije tak, že přemýšlí, co je pro něj nejvýhodnější. A to způsobil systém. Takže si myslím, že v tomhle ohledu je hranice mezi dobrem a zlem hodně rozmazaná. A to mě zajímá a na to jsem při výběru postav myslel. Nemyslím si, že Bond je stoprocentní klaďas a Greene zase padouch.

V poslední době je velice žhavým tématem životní prostředí. Jak se to odráží ve filmu?
Proto se Mathieuova postava jmenuje Dominic Greene (Zelený), protože jde o někoho, kdo se tváří, že ho životní prostředí zajímá. V dnešní době se mimochodem všichni přetvařují a předstírají, jak moc jim na okolním prostředí záleží. Víte, každá firma si uvědomuje, že když budou tvrdit, že je pro ně stav životního prostředí prioritou, že na tom můžou vydělat peníze a že to zlepší jejich pověst. A zase tu jde především o zisk, jako v kapitalismu vždy. A proto jsem si říkal, že by bylo dobré udělat z někoho takového padoucha. Na první pohled se tváří, že je pro něj životní prostředí tím nejdůležitějším. Ale co to znamená doopravdy?

Musela Olga Kurylenková podstoupit hodně akčních scén sama?
Ano - a vedla si velice dobře. Musela celé měsíce cvičit a trénovat, aby nakonec podala neuvěřitelný výkon.

V případě Gemminy postavy, agentky Fieldsové, vnímám určité odkazy na známé postavy -a myslím tím zejména slečnu Moneypenny -, které jsme vídali v předchozích filmech...
Myslím, že tam určité paralely jsou, ale neřekl bych, že jsou kdovíjak záměrné. Myslím, že to je tak nějak důsledkem toho, když někoho podobného obsadíte, že tam začnete vidět souvislosti.

Co vás při natáčení takovéhoto filmu překvapilo?
Víte, Lovce draků jsem natáčel v západní Číně hrozně daleko od civilizace. Bylo to těžké. Pak jsem měl pocit, že si tak trochu užíváme dovolené, protože i když jsme se ocitli na opuštěných místech, přesto jsem měl s sebou velký štáb i podporu. Lovce draků jsem natočil s velice malým rozpočtem a s minimální podporou, nikdo mi nepomáhal táhnout ten příslovečný vůz, zatímco v případě Bonda jsem měl obrovskou oporu v podobě Barbary a Michaela. A tím to pro mne bylo mnohem jednodušší, protože jsem měl všechno, co jsem potřeboval.

Barbara a Michael jsou takovými strážci bondovské tradice. Jak se s nimi ale spolupracuje?
Naprosto skvěle. Na začátku za mnou přišli a doslova prohlásili, že si můžu natočit takový film, jaký chci, a svoje slovo dodrželi. Vyrobil jsem film, který jsem natočit chtěl, a oni mi do toho ani jednou nezasáhli. Bylo to úžasné, a navíc za mými představami po celou dobu stáli a prali se za ně.

Je stříhání namáhavé?
No, moc rád bych měl víc času. Obvykle mám na stříhání 14 týdnů a potom další tři měsíce na výrobu zvuku, během kterých si to proberete a přehodnotíte, a to tady udělat nemůžu. Ale tak to zkrátka funguje.

Přemýšlíte už o tom, co budete dělat dál?
Ne, zatím ne, protože mám zatím spoustu práce s Bondem. Víte, bylo to namáhavé, ale vážně jsem si to užil. Každý film je jiný a to mám na téhle práci rád.

Rozhovor LN poskytly společnosti Sony Pictures Entertainment a Falcon
Martin Palmer
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz