Na jednání s unijními představiteli dorazilo sedm vůdců hlavních bosenských stran. Shodli se, že "je třeba okamžitě přijmout rozhodnutí, které zajistí každému občanovi Bosny a Hercegoviny právo být zvolen do předsednictva země a parlamentu".
Bosenští zástupci ve svém prohlášení neupřesnili, kdy přesně by ke změnám mohlo dojít. Uvedli ale, že vypracují podrobné detaily, které předloží na dalším jednání v Bruselu 10. října.
Podle eurokomisaře Füleho by nynější dohoda mohla znamenat, že hodnotící zpráva Evropské komise o pokroku balkánských zemí na cestě do EU, která bude vydána 16. října, vyzní pro Bosnu pozitivně.
ČTĚTE TAKÉ: |
Další krok na cestě do EU?
Bosna usiluje o členství v EU, jejímž členem se letos stalo sousední Chorvatsko. Přihlášku Sarajevo chtělo podat už loni, ale žádost o členství blokovala především skutečnost, že Bosna nedokázala uvést svou ústavu do souladu s evropskou listinou lidských práv a výrokem Evropského soudu pro lidská práva z roku 2009. Podle něho části bosenské ústavy diskriminují národnostní menšiny, jako jsou Romové nebo Židé.
Podle dosavadní bosenské ústavy se příslušníci menšin nemohou ucházet o vysoké státní úřady. Například post prezidenta mohou zastávat jen Bosňáci, Srbové a Chorvaté.
"Jsem velmi šťastný, že nebudu muset zahájit procedury, které by pro Bosnu znamenaly zastavení přísunu finanční pomoci," citoval bosenský list Oslobodjenje českého eurokomisaře. O tom, co se bude dít po 10. říjnu, odmítl Füle spekulovat.
"Pozitivní zpráva Evropské komise by ale mohla konečně umožnit, aby Bosna požádala o členství v Evropské unii," dodal eurokomisař s tím, že obyvatelé Bosny a Hercegoviny by tento krok určitě ocenili.
