Když přijíždím do neznámého města u nás či v zahraničí, vždy se ptám kolemjdoucích: Kde je tu nejlepší restaurace? Dotazovaní mají často v očích údiv, jsou zaskočeni mou prostou otázkou, začnou váhat a upřesňují: Domácí nebo exotická? Něco nóbl? Nebo hodně muziky za málo peněz?
Restaurant Bohém rozhodně nepatří k laciným podnikům Litomyšle. Podle mě je však bezesporu nejlepší. A zatímco restauraci jsem prozkoumal velmi pečlivě, o tomto kouzelném městě vím pohříchu tak málo... A stydím se za to, a tak aspoň něco málo zajímavostí: Litomyšl není pro našince neznámým pojmem, přinejmenším si město pamatujeme podle skladatele Bedřicha Smetany či jako vyjmenované slovo po "m".
Málokdo však ví, že zdejší renesanční zámek má unikátní fasádu s jedinečnými a originálními sgrafity, jichž je na zámku více než osm tisíc. A každé jiné. Také se moc neví, že pod podloubím v centru města se nachází cukrárnička Chocco Caffé, kde mají denně na čtyřicet druhů domácích čokoládových pralinek. A neví se též, že v restauraci Bohém v hotelu Aplaus vaří chef Martin Kníže s osmiletou zkušeností z pražské prestižní restaurace Kampa Park.
Proč jsem si vlastně vybral litomyšlský podnik Bohém do své oblíbené kategorie cena/výkon? Může přece bázlivějšího návštěvníka tak snadno odradit svým tichým luxusem, dokonalým designem a nevídaným umístěním v krásném hotelu Aplaus. Hotel je přímo božsky situován mezi proboštský a piaristický kostel s kolejí a romantickou, zrenovovanou klášterní zahradou. Tento "bermudský trojúhelník" prostě nelze minout.
Kvalifikace (value for money) podniku ale po právu náleží, protože to s cenami až tak nepřehnali. Nabízejí skvělou moderní gastronomii, stejně jako klasiku podle M. D. Rettigové, čerstvé sezonní suroviny a polední menu o třech chodech za 95 Kč. Já jsem si neodpustil ochutnat ze specialit alespoň grilovaná husí prsa, mačkané brambory s muškátem a pak špikovanou telecí kýtu na paprice s máslovými noky.
Úprava litomyšlského pstruha vás nechce za každou cenu "okouzlovat" tím, že by jej kuchař poléval sýrem a různě dochucoval bláznivým cizokrajným kořením (jak, bohužel, často bývá zvykem u příliš kreativních kuchařů). Tady vám pstruha připraví prostě na grilu, nechají vyniknout pouze chuť čerstvé ryby. Asi proto jich zde denně prodají až třicet kusů. Jsou čerství, domácí a je to opravdu znát.
Recept z LitomyšleFilety z litomyšlského pstruha s bramborovým pyré dochuceným citronem a restovaným listovým špenátem Na rozpálené pánvi rybu opečeme kůží dolů na barvu, přendáme na předehřátý plech kůží nahoru a přidáme bylinky a máslo. dopečeme v troubě asi při 180 °C - jen pár minut, aby se pstruh nevysušil. Do bramborové kaše přidáme smetanu trochu více másla, než je obvyklé, a promícháme se šťávou z citronu a nastrouhanou citronovou kůrou. Špenát orestujeme na másle a nasekané šalotce a přidáme česnek. česnek je lepší jen rozmáčknout a po tepelné úpravě vyjmout, aby jeho chuť nepřebila chuť ryby a špenát jen ovoněl. |
Podniku se podařilo přežít první dva ztrátové roky, nyní se odráží ode dna a zaznamenává nárůsty tržeb v desítkách procent. Letos budou navíc poprvé zajišťovali služby pro 53. ročník festivalu Smetanova Litomyšl.
Co bych doporučil ochutnat? Hovězí líčka, jelení ragú na šípkové omáčce, dále mé oblíbené přílohy jako knedlíky či noky, které si tu pochopitelně vyrábí sami. Nesmím zapomenout na už zmíněné pstruhy z litomyšlských sádek. Za ochutnání stojí i mezinárodní kuchyně - risotto nero či americký hanger steak.
Důležité je, aby podnik Bohém neklesl tam, kam se bohužel žene mnoho regionálních i městských restaurací: moc nevaří, ale pouze otevírají plechovky a využívají totálních prefabrikátů, předvařených a předpřipravených surovin nebo téměř hotových jídel. To je totiž rychlá cesta do pekel.
