5. listopadu 2016 8:00, aktualizováno  16:59 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Bradáčová varovala vyšetřovatele před
bezdůvodnými odposlechy novinářů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová | foto: MAFRA - Tomáš Krist
Na základě prověrek trestních spisů se šéfka vrchních žalobců v Praze Lenka Bradáčová rozhodla sjednotit praxi při nasazování odposlechů na novináře. Podle ní se totiž množí případy, kdy nejen policie, ale i Generální inspekce bezpečnostních sborů a ­další represivní složky státu využívají skrytých metod vyšetřování chybně.

„Na počátku byly podněty policejního orgánu, na které reagoval státní zástupce. Soud však opakovaně návrhům nevyhověl. A to kvůli argumentům, které se opíraly o rozhodnutí Nejvyššího a­ Ústavního soudu. Nechala jsem proto vydat interní metodický materiál, abychom těmto nedůvodným návrhům předešli,“ vysvětlila LN Bradáčová.

Vrchní žalobkyně nechtěla upřesnit, jaké konkrétní kauzy ji k tomuto kroku vedly. „Bylo to několik věcí, které se objevily, které se k nám dostaly v rámci dohledových oprávnění. V nich jsme zjistili vadné postupy. Jeden případ by si nezasloužil zobecnění,“ dodala Bradáčová, která si analyzovala postupy represivních složek několik let nazpátek.

Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze.
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová před úřadem vlády po jednání bezpečnostní rady státu. V pozadí vlevo stojí vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan a vedle něj Pavel Zeman, nejvyšší žalobce českého státu.

Chránit zdroj

Kvůli výsledkům analýzy zpracovala interní materiál, který se týká zvláštních výsad novinářů chránit zdroje informací, které při své práci využívají. Podle tiskového zákona, který upravuje práva a povinnosti vydavatelů periodického tisku, totiž mohou odepřít vyšetřovatelům prozradit, kde citlivé informace – které se často týkají například trestních kauz – získali.

Zákon konkrétně uvádí: „Osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tisku, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.“

Stejně tak může dále odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

Materiál Bradáčové míří především na ustanovení trestního řádu, dle něhož mohou detektivové, ale i tajné služby se souhlasem soudu nasadit odposlechy a vyžadovat od operátorů výpisy telekomunikačního provozu.

Výjimka z výjimky

Novinářská výsada přitom neplatí absolutně. Jak už loni upozornil Nejvyšší soud, za jistých okolností lze prolomit i ochranu novinářského zdroje. Jako příklad uvedl situaci, kdy by byla motivem předání tajné informace snaha zmařit vyšetřování korupce či jiné závažné trestné činnosti ve strukturách státu.

Jako další možnost prolomení zdroje zmínil variantu, že by chtěl zdroj za informace zaplatit. „V podobném případě si lze představit, že za účelem odhalení a ztotožnění takové osoby může být v krajním případě prolomeno i novinářovo právo na soukromí,“ stojí v usnesení.

Kdy lze práskat?

Soud zmínil i případ, kdy je naopak předání citlivých informací a ochrana zdroje v souladu se zákonem. A to, když by „zveřejněním informace v novinách či v jiném masmédiu mělo být zabráněno nepřípustnému zatajení výsledků šetření např. proto, že byl zjištěn podíl určitých významných osob na takovém jednání, přičemž vyšetřující orgány se z určitých důvodů rozhodly vůči těmto osobám nepostupovat v souladu s trestními předpisy, neboť by to mohlo mít významné politické či jiné důsledky např. na orgány státu či jejich personální složení apod“.

Zmíněné rozhodnutí se týkalo případu investigativního novináře Janka Kroupy. Ten měl za to, že byl odposloucháván policií kvůli snaze zjistit jeho zdroj informací ve věci korupce okolo armádních obrněnců Pandur. Kroupa se domáhal přezkumu postupu orgánů činných v trestním řízení, protože se neformálně dozvěděl, že se o jeho telefon zajímají. Vadilo mu, že nebyl o „napíchnutí“ po uzavření kauzy informován, což předpokládá trestní řád.

Obrátil se proto se stížností až na Ústavní soud. Ten mu ale v květnu nevyhověl. Důvod? Trestní řízení totiž v době podání stížnosti ještě neskončilo.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na Lidovky.cz