Skupina své CD pokřtí 24. listopadu v pražském Paláci Akropolis. Kmotrem se stane zpěvák a producent Boris Carloff, který se postaral o zvuk desky.
Stejně jako u předchozích projektů kapely tvoří základ alba neotřele zpracované verze starých bretaňských písní s typickými tématy a příběhy. V úvodní baladě Ar soudarded’zo gwisket e ruz se říká, že červená je barva francouzské vojenské uniformy, černou zase navlékají duchovní. Voják v písni samozřejmě nedopadne dobře a poslední slovo má kněžská sutana. Protiválečně laděná je i známá píseň Ye Jacobites, původně skotský popěvek ze 17. století. Robert Burns ho později přetextoval a vtělil do něj univerzální, humanistické a protiválečné poselství. V této podobě došel obliby právě i v Bretani, třebaže text je v angličtině.
Album ale nezůstává jen u neotřelého zpracování tradičních písniček. Jeho polovinu tvoří materiál původní, autorský. Noc je název písně kytaristy Vojtěcha Jindry. Bran v tomto případě poprvé zaznamenal píseň z vlastní dílny v češtině. Zůstává ale hudební jazyk kapely a nahrávka má jedinečnou atmosféru, kterou pomohl umocnit jednoduchý vokál hostující zpěvačky Lenky Molové. Album doplňují také dvě původní instrumentálky: titulní Beaj vat! (Šťastnou cestu!) a Noz vat! (Dobrou noc!).
„Na předchozích deskách jsme byli takoví trochu temní, v případě alba Le carnet noir vlastně doslova. To už jsme chtěli změnit a zvolili jsme tentokrát něco pozitivnějšího – symbol papírové loďky s přáním šťastné cesty,“ dodává zpěvák Robert Fischmann.
