Časově omezená celní unie Spojeného království a Evropské unie po brexitu, ke kterému by mělo dojít na jaře roku 2019, by podle Davise umožnila pokračovat ve vzájemném obchodě „co možná nejvolnějším a nejhladším“ způsobem. Zamezila by podle něj také zbytečným zmatkům na hranicích a výhodná by byla pro obě strany.
Nová podoba celních vztahů s EU by měla být jasná několik měsíců před brexitem, upřesnil Davis. Jak dlouho by ale přechodné období mohlo trvat, zatím podle něj jasné není. Za nejpravděpodobnější považuje variantu, že by šlo o dva roky.
Během přechodného období by podle ministra pro brexit Spojené království mělo jednat o dvoustranných obchodních dohodách se zeměmi mimo EU. Členové evropské celní unie za současných pravidel nemohou samostatně vyjednávat o bilaterálních obchodních smlouvách.
Davis je přitom přesvědčený, že by Británie neměla za členství v dočasné celní unii platit. „Co se stane v tomto přechodném období, musíte nechat na mně a mých vyjednáváních,“ řekl novinářům ministr vlády premiérky Theresy Mayové. Dosavadní průběh rozhovorů, které s ním za evropskou sedmadvacítku vede Michel Barnier, je podle Davise „uspokojivý“. „Značného pokroku“ se podle něj při jednáních podařilo dosáhnout i v otázce budoucích práv občanů EU v Británii a Britů v zemích sedmadvacítky, která je jedním z hlavních sporných bodů.
V otázce setrvání v celní unii Británie vysílala v poslední době značně rozporuplné signály. V neděli ale vydali dva ministři britské vlády - ministr financí Philip Hammond a ministr obchodu Liam Fox - společné prohlášení o nutnosti zavedení přechodného období.
Dokumenty týkající se plánů na celní unii jsou první z řady pozičních dokumentů, které by Británie měla zveřejnit do 21. srpna. Ve středu by měla britská vláda zveřejnit svou představu o budoucí podobě režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která bude po brexitu vnější hranicí EU. Další kolo jednání Londýna s Bruselem by mělo začít 28. srpna.
