S odvoláním na informace od bývalého spolupracovníka americké rozvědky NSA Edwarda Snowdena to dnes uvedl německý magazín Der Spiegel, britský deník The Guardian a americký list New York Times. GCHQ odmítla zprávu komentovat, zdůraznila ale, že neprovádí žádnou průmyslovou špionáž.
Německé ambasády i Ehud Barak
Dokumenty o sledování pocházejí převážně z let 2008 a 2009. Britská elektronická tajná služba, jak se organizace pod zkratkou GCHQ nazývá, měla podle jednoho z nich mezi svými cíli uvedenu telefonickou předvolbu, na kterou jsou napojena mnohá ministerstva a další vládní úřady v Berlíně. Mezi cíli měla také číslo německé ambasády ve Rwandě, přiblížil Der Spiegel.
Edward Snowden
Mezi sledovanými cíli byla také e-mailová schránka tehdejšího izraelského ministra obrany Ehuda Baraka a jedna schránka nazvaná "izraelský premiér".
GCHQ se podle listů zaměřila rovněž na francouzský zbrojní koncern Thales nebo petrochemického giganta Total. Britská služba podle záznamů ve Snowdenových dokumentech ve spolupráci s NSA sledovala komunikaci také zástupců Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), UNICEF a "nápadně mnoho" diplomatických misí při OSN v Ženevě. Terčem byly prý i nevládní organizace jako Lékaři světa.
Není důvod, proč sledovat Lékaře světa
Jak intenzivně byla komunikace uvedených lidí a organizací sledována, není podle Spiegelu z dokumentů patrné. V mnoha případech se podle týdeníku jednalo o testovací pokusy, které měly zjevně ukázat, zda se vyplatí dlouhodobé sledování. Výkonný ředitel Lékařů světa Leigh Daynes vyjádřil šok a překvapení nad tím, mezi sledovanými byla i jeho organizace. "Neexistuje absolutně žádný důvod, proč by naši práci měly sledovat tajné služby," prohlásil.
