Je to zcela nečekané: v krásné západočeské krajině poblíž Toužimi září bílý areál kláštera Matky Boží, který pozoruhodně propojuje staré a nové. Stojí na místě, kde býval kdysi statek, který patřil premonstrátům z Teplé. Kouzelné místo objevili cisterciáčtí mniši z Francie.
„Když jsme jednoho lednového odpoledne roku 1999 objevili Nový Dvůr, v kraji ležel sníh a bylo nás jen pár. Bůh užívá skromné prostředky – obyčejné lidi, malé skupiny, statek v troskách... Nepřišli jsme sem, abychom evangelizovali, ani abychom šli příkladem. Přicházíme jednoduše proto, abychom se modlili a žili v této zemi mnišský život, skromně, bez jakýchkoli ambicí. Věříme v důležitost modlitby. Z hlediska společnosti a pokud jde o lidské hodnoty, nepřinášíme nic nebo jen velmi málo: prostou skutečnost víry a křesťanské bratrské lásky,“ popisují své krédo na stránkách opatství www.novydvur.cz.
Rozhodli se areál z části rekonstruovat a doplnit o novostavbu. Tento úkol svěřili britskému architektovi spolupracujícímu s českým kolegou. Opravena byla cenná západní rezidenční část statku – vlastně barokní venkovská usedlost – a přilehlé hospodářské budovy kolem čtvercového nádvoří. Nově byl postaven minimalisticky pojatý betonový kostel ukončený apsidou. Autoři se inspirovali řádovými stavbami sv. Bernarda z Clervaux z 12. století. Interiér, do něhož působivě proniká světlo nikami ve stěnách, je opět zařízen velmi stroze – dřevěné lavice a kamenná podlaha, jinak je vnitřek kostela prázdný. Chrám kláštera Matky Boží (od roku 2007 převorství) byl vysvěcen v roce 2004.
Pro Pawsonovu architekturu je typická minimalistická prostota. Najdeme ji jak v klášterním kostele v Novém Dvoře, tak v realizaci lávky Sackler Crossing v londýnských Kew Gardens.
Také patrová budova statku s mansardovou střechou a dvěma symetrickými křídly má bílou vápennou omítku a kamenné okenní šambrány (orámování). Interiéry jsou prosté, bez jakékoli výzdoby, s kamennými a dřevěnými prvky, ambit s valenou klenbou je velkým pásovým oknem otevřen do rajského dvora. I zde hraje velkou roli světlo a stín. Za tuto realizaci získali v roce 2008 Pawson se Soukupem mezinárodní cenu Frate Sole Award pro nejvýznamnější sakrální stavbu.
V roce 2009 pak byla dokončena další etapa – polorozpadlá bývalá ovčí stáj, stojící poněkud stranou komplexu, byla opravena, získala novou střechu a slouží jako dům pro poutníky. V přízemí jsou společenské prostory a výstavní sál, v podkroví jednoduché ložnice. Úspěch stavby pak vedl k dalším Pawsonovým zakázkám pro cisterciácký řád v Maďarsku a vNěmecku.
V českém kontextu výjimečný
Pro tvorbu tohoto britského architekta je to příznačné pojetí. Minimalismus mu učaroval a tento styl je charakteristický pro celé jeho dílo. Pawson se narodil v Halifaxu v roce 1949. Studoval na Architectural Association School of Architecture v Londýně. Proslavil se spoluprací s módním salonem Calvin Klein, pro nějž navrhl řadu obchodů – ten nejznámější je v New Yorku. Projektoval také hotel Puerta America v Madridu nebo dřevěnou lávku Sackler Crossing (2006) přes jezírko v londýnské botanické zahradě v Kew Gardens. Za ni získal prestižní cenu Královského institutu britských architektů (RIBA) a objevila se i na britské poštovní známce. K posledním zakázkám patří nedávno dokončený rodinný dům Casa delle Bottere v kraji Venetto v severní Itálii, oceněný jako nejlepší ekologická stavba roku.
Pro Pawsonovu architekturu je typická minimalistická prostota. Najdeme ji jak v klášterním kostele v Novém Dvoře, tak v realizaci lávky Sackler Crossing v londýnských Kew Gardens.
Pawson se věnuje také designu – navrhl například interiéry luxusní jachty Baracuda. Je rovněž renomovaným scénografem, jenž spolupracuje např. s britským Royal Ballet, baletem pařížské opery nebo Velkým divadlem v Moskvě.
Klášter v Novém Dvoře je podle mého názoru vedle drobné kaple brněnských Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře v Jestřebí na Jihlavsku nejvýznamnějším příkladem moderní sakrální architektury na našem území po druhé světové válce. Dokazuje, že tento výsostný druh architektury má být svěřen do rukou renomovaných tvůrců s citem a pokorou k dané lokalitě a k potřebám církve. Bohužel je v dnešní tvorbě sakrálních staveb něčím výjimečným. Doufejme, že bude inspirací pro naše diecéze, protože nové české kostely i kaple jsou zpravidla díly sotva průměrnými.
