„Pokud můžeme Charliemu pomoci, bude nám potěšením tak učinit,“ napsal v pondělí na twitteru Trump. Hlava katolické církve zase volá po respektování přání rodičů - Connie Yatesové a Chrise Garda. Ti již delší dobu usilují o transport svého syna do USA na experimentální léčbu, to však britské soudy nepovolily. Nově rodiče komunikují také s vatikánskou nemocnicí Bambino Ges?.
V nejlepším zájmu dítěte je ukončení podpory životních funkcí, říkají lékaři
Na přesun Charlieho do Spojených států se ve sbírce vybralo již přes 1,3 milionu liber (37 milionů korun), avšak peníze nejsou problém. Lékaři z londýnské nemocnice Great Ormond Street Hospital se domnívají, že v nejlepším zájmu dítěte je ukončení podpory životních funkcí a v průběhu jara jim daly za pravdu hned tři britské soudy. Londýnský nejvyšší soud nevěří ani v úspěšnost experimentální, nukleosidové terapie.
„Chápu stanovisko, že chlapec je natolik postižen encefalopatií, že jakýkoli pokus o léčbu by byl marný,“ cituje deník The New York Times neurologa z amerického střediska, které nabídlo, že nový druh léčby zajistí. „Souhlasím, že zlepšení stavu po této léčbě je velmi nepravděpodobné,“ uvedl neurolog pro britské soudy.
Rodiče stále věří v jeho záchranu
Přesto je dnes Charlie Gard v centru pozornosti a rodiče stále věří v jeho záchranu. „Pokud on stále bojuje, pak bojujeme i my,“ napsala na facebook matka Connie Yatesová.
Britské zákony však na první místo staví práva dítěte, nikoli právo rodičů o něm rozhodovat. Zapojení soudů do lékařských rozhodnutí není v Británii neobvyklé, pokud se názory lékařů a rodičů ohledně léčby rozcházejí. A londýnský nejvyšší soud je toho názoru, že další léčba by mohla Charliemu způsobit „bolesti a utrpení“.
„Byla to otázka toho, co je nejlepší pro dítě“ řekla agentuře AP Claire Fentonová-Glynnová, odbornice na práva dětí na univerzitě v Cambridge. „Je to neskutečně těžké rozhodnutí a pro soudce i lékaře nebylo snadné jej učinit. Je strašlivé rozhodovat o takové věci,“ dodává.
Česká právní úprava v těchto případech vychází z hodnoty lidského života jako hodnoty absolutní. „Naše medicína je (se značnou nadsázkou) chápána jako povinnost léčit, v každém případě, za každou cenu, bez ohledu na všechno kolem. Léčí i tehdy, je-li to marné, je-li to zbytečné, a je-li to nedůstojné, protože pacient už z léčby nemá prospěch,“ uvedl pro server e15 Petr Šustek z Centra zdravotnického práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jednoznačné stanovisko o tom, jak by případ Charlieho Garda dopadl v ČR, však nezaujal.
