Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Britským polárníkům poslouží nový koráb. Mohl se jmenovat ‚Je tu sakra zima‘

Evropa

  7:00
LONDÝN/PRAHA - Své polární výzkumné flotily renovuje Velká Británie, Čína, Norsko i Německo. Moře kolem Antarktidy a Arktidy jsou totiž nadmíru zajímavá – a to nejen kvůli klimatickým změnám.

Polárníkům poslouží nové „vědoborce“. foto: Bas.ac.uk, Nature // Koláž Šimon / LN

Jak se bude jmenovat? Britové měli na internetu hlasovat, jaké jméno si přejí pro novou královskou výzkumnou loď (RRS). Má stát v přepočtu sedm miliard korun (stejně jako nejvýkonnější superlaser světa, který se buduje v Dolních Břežanech u Prahy) a měla by s šedesátkou vědců brázdit chladná moře. Na vodu bude spuštěna do tří let.

Přestože si Britové pro polární loď přáli – 124 109 hlasy! – název Boaty McBoatface čili něco jako Loďák McLoďovič, ministr vědy ji raději doporučil pokřtít jménem RRS Sir David Attenborough – na počest slavného britského přírodovědce a filmaře, jenž na jaře oslavil devadesáté narozeniny.

Toto jméno však skončilo v anketě až páté; za navrhovaným názvem RRS Je tu sakra zima...

Obměna lodních generací

Unikátní koráb už se staví v liverpoolských loděnicích Cammel Laird. Až bude v roce 2019 hotov, měl by tento „ledoboreček“ nahradit dvojici polárních lodí Ernest Shackleton a James Clark Ross po jejich více než třicetileté službě. Vědecké plavidlo bude studovat ledový příkrov, dno, oceánské proudy i mořský život. To vše v rámci Britské antarktické služby, jež sídlí v Cambridgi.

Dračí ponorka a tchajkonauti. Dříve vysmívaná čínská věda letí raketově vzhůru

„Naše nová loď popluje v popředí polární vědy a zajistí pro Velkou Británii prvotřídní výzkum jak v Antarktidě, tak v Arktidě,“ řekla BBC profesorka Jane Francisová, ředitelka agentury.

Britové, jejichž koráb bude útočištěm pro největší badatelskou posádku v britské historii, ale nejsou v plánech na zbudování polární lodi osamoceni. Výzkumná plavidla, jež umějí rozbíjet ledovou slupku o tloušťce zhruba jednoho metru, plánuje též Norsko, Čína, Německo i Austrálie.

Polárníkům poslouží nové „vědoborce“.

Právě „protinožci“ nedávno podepsali kontrakt na výměnu výzkumného ledoborce Aurora Australis z roku 1989 za novou 156metrovou loď, jež by měla mít posádku složenou ze 116 vědců. Cena? Přes devět miliard korun.

Němci hodlají nahradit vědeckou loď Polarstern do roku 2020, Číňané chystají novou loď ještě o rok dříve, aby se spárovala s výzkumným korábem Süe Lung čili Sněžným drakem sloužícím od roku 1993 k poznávání zamrzlých končin. V roce 2012 se stal prvním čínským plavidlem, jemuž se podařilo proplout Severním ledovým oceánem až do Evropy. O tom, jak nahradit ledoborec Odin (jenž dobyl severní pól už před čtvrtstoletím, roku 1991), debatují Švédové. A EU váhá, zda na svou superloď dá 800 mi lionů eur čili 21,5 miliardy korun.

Nejdále jsou Norové. Jejich „vědoborec“ Kronprins Haakon má vyplout už příští rok. Na palubě přivítá 35 vědců, kteří budou pracovat především pro Norský polární institut v Tromso. „Otevře se nám tím úplně nový svět,“ řekl vědeckému magazínu Nature polárník Oystein Mikelborg.

Severní ledový oceán.

Důvodem, proč jsou Arktida i Antarktida tak vědecky zajímavé, nejsou jen klimatické změny. Klimatologické týmy po celém světě počítají modely, jakým tempem tají ledovce a jak se vůbec mění přírodní podmínky, takže přesně změřená data v těžce přístupných oblastech bývají dosti cenná.

Kromě toho jsou však zmrzlé oblasti zajímavé z politicko-strategických důvodů; například Rusko prokazuje, že obrovské zásoby ropy, zemního plynu a dalších nerostů v roztávající Arktidě nehodlá jiným zemím – Dánsku, Kanadě nebo USA – jen tak přepustit.

Cesta za Nobelovou cenou? Saúdové už pumpují biliony do vědy

V posledních letech tak Rusové, kteří tradičně mají celou flotilu ledoborců, obnovili či zbudovali na ostrovech kolem 80. stupně severní šířky i několik stálých vojenských základen.

S vrtulníkem i s ponorkou

RRS Attenborough má být příkladem, co moderní technika zmůže: koráb by měl umět prozkoumat největší hlubiny světových moří, a to iv případě 8,5 kilometru hlubokého Jižního Sandwichova příkopu na jihu Atlantského oceánu.

„Mohli bychom tam najít nový ekosystém, o němž vůbec nic nevíme,“ říká hlubinná bioložka Katrin Linseová z Britské antarktické služby. „Je vzrušující mít novou loď, neboť to se stává jen jednou za třicet čtyřicet let,“ dodává na adresu ledoborce, který bude mít i svůj heliport a hangár s vrtulníkem. A také miniponorku.

Ponorka se s odkazem na hlasování i britský humor bude nakonec jmenovat Boaty McBoatface, aby vtipné jméno nezapadlo.