Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Konzervativci ovládli volby. Cameron: Zemi povedu sám a vypíši referendum o EU

Svět

  12:12aktualizováno  17:00
LONDÝN - Britští konzervativci vyhráli ve čtvrtečních parlamentních volbách a podle posledních výsledků získali dost mandátů na ovládnutí Dolní sněmovny. Hlasování rovněž přineslo triumf Skotské národní straně (SNP), nečekaný nezdar opozičním labouristům a naprostý propad liberálním demokratům, kteří dosud vládli v koalici s konzervativci.

Britský premiér David Cameron. foto: Reuters

Jmenování premiéra

Devětaosmdesátiletá Alžběta II. již zažila jako královna 12 premiérů, prvním byl v 50. letech Winston Churchill a posledním před pěti lety Cameron. Královna kvůli povolební audienci přijela do Londýna dříve z hradu ve Windsoru. Camerona doprovází jeho žena Samantha.

Britský premiér David Cameron po audienci u královny už oznámil, že vytvoří většinovou vládu a splní předvolební slib a vypíše referendum o setrvání země v Evropské unii. Jeho konzervativci získali ve čtvrtečních volbách celkem 331 mandátů, a mají tedy potřebnou většinu k sestavení vlády. Vyplývá to z konečných oficiálních výsledků. Opoziční labouristé, kteří doufali ve vítězství, nakonec od voličů obdrželi jen 232 křesel v 650členném parlamentu. Třetí nejsilnější stranou v Dolní sněmovně se stane Skotská národní strana (SNP) s 56 mandáty. Velkým nezdarem volby skončily pro liberální demokraty, kteří dosud s konzervativci vládli. Zatímco v roce 2010 získali 57 křesel, nyní usedne do poslaneckých lavic jen osm jejich zástupců. Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a Zelení mají po jednom poslanci.

Vzhledem k jednokolovému většinovému systému neodráží počet poslaneckých křesel přesně celostátní preference.

Výsledek konzervativců je do jisté míry překvapením. Jejich šéf David Cameron se znovu stal premiérem po té, co ho v Buckinghamském paláci jmenovala královna.

„Ti takzvaní experti, kteří předvídali růst xenofobní strany UKIP (jejíž primární politikou je vystoupení Spojeného království z EU - pozn. red.), se velmi zmýlili, což už začínala ukazovat předvolební kampaň. Závěrem by mohlo být, že Britové sice nemají v lásce byrokracii Evropské unie, ale nechtějí z ní rozhodně odejít. To už před volbami ukazovala prohlášení podnikatelů a šéfů podniku - odejít z trhu, kde je půl miliardy potenciálních zákazníků, by podle nich byla vlastně sebevražda pro Británii a obyvatelstvo. Voliči tuto argumentaci zjevně přijali za svou,“ zhodnotil výsledky voleb pro Lidovky.cz analytik Jan Jůn.

Manželka staronového premiéra Davida Camerona.
Britský premiér David Cameron.

Vzhledem k jednokolovému většinovému systému neodráží počet poslaneckých křesel přesně celostátní preference. Podle dosud zveřejněných výsledků volilo v celé Británii konzervativce 36,9 procenta voličů, labouristy 30,5 procenta, UKIP 12,6, liberální demokraty 7,8, SNP 4,8 a Zelené 3,8 procenta voličů. Volební účast je 66,1 procenta oproti 65 procentům před pěti lety.

Konec předsedů

Volby přinesly konec politické kariéry předsedům tří velkých stran. Liberálně demokratický vicepremiér Nick Clegg již oznámil, že v čele strany končí a stejný krok učinil i šéf labouristů Ed Miliband. Rezignoval i Farage. „Byla to zjevně velmi obtížná noc, která přinesla velké zklamání pro Labouristickou stranu,“ řekl Miliband v Doncasteru, kde byl znovuzvolen do parlamentu.

Hlasování také ukázalo, že pětileté vládnutí s toryi prakticky zlikvidovalo liberální demokraty. Do parlamentu se nedostala řada jejich ministrů, například ministr obchodu Vince Cable nebo náměstek ministra financí Danny Alexander. Vypadl i bývalý předák liberálních demokratů Charles Kennedy, který byl poslancem od roku 1983.

Milibandovi se nepodařilo dovést labouristy k úspěchu a neuspěl zejména ve Skotsku, kde labouristé byli dosud dominující stranou. Největší politickou obětí je stínový ministr financí Ed Balls, ve Skotsku zase neuspěl šéf volební kampaně labouristů Douglas Alexander.

Nezávislé Skotsko?

Ve Skotsku triumfovala SNP, která prosazuje samostatnost Skotska a je současně levicovější stranou než labouristé. Úspěch SNP, která měla v minulém parlamentu jen šest poslanců, tak opět vyvolává otázky o budoucnosti Skotska, kde konzervativci mají jediného poslance. V loňském referendu Skotové nevelkou většinou odmítli samostatnost, ale tato otázka se vzhledem k dominantnímu postavení SNP zřejmě opět dostane do popředí.

V prvním vystoupení po volbách, před nimiž varoval před vlivem SNP na britskou vládu, Cameron dnes ujistil, že bude usilovat o celistvost země. Přislíbil také přenášet na Skotsko a Wales další pravomoci. Rovněž konzervativní ministr financí George Osborne dnes řekl, že vláda musí udělat víc pro to, aby Skotové měli pocit, že je pro ně Spojené království důležité. Další pravomoci pro Skotsko jsou připravené, řekl Osborne v rozhlasovém rozhovoru.

Snahy o samostatnost Skotska by posílily, pokud Cameron splní předvolební slib a uspořádá v roce 2017 referendum o setrvání Británie v Evropské unii. Pokud by Británie z unie odešla, dala SNP již dříve najevo, že bude usilovat o členství v EU a o další referendum.

UKIP usilující o odchod Británie z EU a o výrazné omezení imigrace má jen jednoho poslance, ale její vedení zdůraznilo, že podle celkových preferencí je třetí největší stranou v zemi a v nejméně 90 okrscích skončila na druhém místě. Vliv UKIP byl jedním z faktorů, proč se Cameron zavázal k referendu o členství v EU.

První komentáře připomínají, že nový Cameronův kabinet bude mít přes nečekaný úspěch toryů těžkou pozici. Bude mít jen minimální většinu za situace, kdy početná skupina konzervativních poslanců si přeje odchod Británie z EU. Komentátoři připomínají paralelu s kabinetem konzervativního premiéra Johna Majora, který v roce 1992 překvapivě porazil labouristy, ale jeho vládu pak prakticky ochromily vnitrostranické rozbroje kolem Evropy.

Ještě hůře jsou na tom ale labouristé, kteří budou jen těžko hledat efektivního vůdce i věrohodný směr poté, co přišli o svou základnu ve Skotsku a nepodařilo se jim se oproti roku 2010 se více prosadit v Anglii. Uspěli jen v oblastech velkých měst na severu Anglie, ve Walesu a v Londýně. Vyjma hlavního města je prakticky celá jižní Anglie doménou konzervativců.

Vizitka britské Konzervativní strany (CP)

- Tradičně pravicová a euroskeptická strana vládne v Británii posledních pět let v koalici s liberálními demokraty. V parlamentu měla největší zastoupení a je i nejpočetněji zastoupena v místních vládách. Dlouhodobě podporuje soukromé vlastnictví a rozvoj podnikání a jejím hlavním politickým přesvědčením zůstává podpora monarchie.
- Vznikla ze strany toryů, založené v roce 1678, a často se o ní ještě mluví jako o straně toryů a mnoho jejích politiků se k tomu názvu hlásí. Od první poloviny 19. století je CP hlavní stranou pravého středu v Británii.
- Konzervativci byli u moci po dvě třetiny dvacátého století. V roce 1912 se spojili s frakcí Liberální strany podporující spojení Velké Británie a Irska. S malými přestávkami řídili Británii buďto zcela sami nebo v koalici s liberály až do poloviny 20. let, kdy je u moci začali střídat labouristé.
- Ve válečném období byla CP součástí vládní koalice a od roku 1945 vyhrála devět parlamentních voleb. Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.
- Po porážce ve volbách v roce 1997, do kterých vedl stranu John Major, byli konzervativci 13 let v opozici. Po volbě Davida Camerona do čela strany v roce 2005 přišel úspěch v minulých volbách, strana ale nezískala přesvědčivou většinu, proto vládla v koalici.

Autoři: ,

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...