Svým otevřením na začátku září stihla brněnská Bohéma ještě pár slunečných dnů a tak na sebe mohla na rušné Rooseveltově ulici upozornit takémalou předzahrádkou. Dnes, když už stoly z chodníku zmizely, lze vchod v přízemí Janáčkova divadla snadno přehlédnout. Ovšem o co nenápadněji působí vchod, o to lepší dojem je po vstupu do prostorného interiéru. Stěny obložené světlým travertinem dávají vyniknout velkým černobílým fotografiím s divadelními motivy. Velká zrcadla ještě umocňují rozlehlost prostoru, ve kterém jsme chvíli zůstali bezradně stát, než si pro nás obsluha stihla "doběhnout".
Pohodlná bílá kožená křesla a nízké stolky v přední částí jsou koncipovány pro kavárnu, kde je povoleno kouřit, takže kouřovou clonou musíte projít do zadní restaurační části i při cestě na toaletu. Autor návrhu nového designu celého prostoru si ale zaslouží pochvalu. To samé lze říct i o obsluze, která se o nás vzorně starala a i "obyčejné" Martini, které jsme si dali jako aperitiv, pochválila jako skvělou volbu.
Přílohy a speciality? Díky, ne
Přišel čas prověřit nabídku kuchyně. Jídelní lístek je stručný a v žádné sekci nebyl problém vybrat nejméně dvě lákavě znějící jídla. Ovšem co v moderním menu dělá samostatná sekce přílohy a jaký má smysl dělit jídlo na hlavní chody a speciality podniku? Jsou snad u nich některá jídla obyčejná a jiná speciální? Kuchař by přece měl nabízet kompletní jídlo včetně vhodné přílohy a případnou změnu nechat na výslovném přání hosta.
S prvním chodem se na mě usmálo štěstí. Vynikající paštika z tučných kachních jater (119 Kč) se mi totiž sešla s krásně voňavým Merlotem, který snad dotují, protože 34 korun za dvě deci si jinak vysvětlit nedovedu. Bohužel na druhé straně stolu podávané hrachové lívanečky s domácí uzeninou (79 Kč) nebyly potěšením ani pro oko, ani pro jazyk. Triu chuťově nevýrazných lívanečků sekundovala opečená domácí klobása, která tak svou výraznou uzenou chutí a mastnotou tvořila jediný dojem z tohoto jídla. Navíc velikost i vydatnost porce značně přesáhla formát předkrmu.
Polévky (za 45 Kč každá) se povedly obě, ovšem svůj celerový krém s chipsy hodnotím jako nejpovedenější jídlo naší návštěvy. Zejména vizuálně se jednalo o dokonalé podzimní jídlo díky tmavým žlutohnědým chipsům, připomínajícím spadené listí. Dvojité drůbeží consommé bychom čekali chuťově intenzivnější, ale játrový nok, jemně nakrájená zelenina i domácí nudle byly bezchybné.
Bohužel přes skvělou paštiku a výborné polévky jsme se chuťově už výš nedostali. Když si v noblesním prostředí restaurace, která inzeruje tradiční českou kuchyni v moderním pojetí, objednám kuřecí stehno na paprice s domácím houskovým knedlíkem (185 Kč), tak rozhodně nečekám hospodskou prezentaci čtyř knedlíků, obrovského kuřecího stehna a záplavu smetanové omáčky. Čekám klidně třetinovou porci, ale zejména inovativní pojetí klasického jídla, které ohromí neotřelým nápadem a zpracováním. Tady jsme mohli ocenit jedině tak nadýchanost knedlíků a trochu posmutněle čekali, až tu nedojedenou obří porci odnesou.
Dobře propečený králík
Stejný případ byl králík na zázvoru s bramborovou gratinádou (194 Kč). Jídlo z lákavě znějících surovin bylo prezentováno bez nápadu a v kontextu předchozích chodů v nezkonzumovatelném množství. Maso králíka se povedlo, bylo propečené a nevysušené, jenže přelité hutnou smetanovou omáčkou bez stopy inzerovaného zázvoru a jednoznačnému zařazení do kategorie těžké váhy spolehlivě pomohla velká porce smetanových brambor.
Na závěrečný dezert jsme si museli vyžádat oddechový čas, jenže ani pak se nedostavil jasný úspěch, na který jsme měli částečně štěstí na začátku. Peprmintový parfait zdobený hořkou čokoládou a mátovou esencí by se správně měl jmenovat "kostka poněkud přemražené mátové zmrzliny s nenápadným posypem strouhané čokolády". Copak parfait není efektní vrstvený smetanový dezert podávaný ve vysoké sklenici?
Rozpačitý byl i náš dojem z jogurtové terinky podávané na jahodovém ragú, kde konzistence terinky ukazovala na nadměrné použití želatiny, která se pak také projevila v chuti, a jahodové ragú byla ovocná omáčka bez náznaku kuchařského umění a čerstvých surovin. Těžko říct, je-li limitujícím faktorem 90 korun, které oba dezerty stály, nebo momentální schopnosti v kuchyni.
Naděje na lepší výsledek
Zejména tedy kvůli druhé polovině našeho menu jsme z Bohéma Café Restaurantu odcházeli poněkud rozesmutnělí. Perfektní první dojem z interiéru a pozorné obsluhy postupně kazila jídla buď nedomyšlená, nebo nepovedená. U nově otevřeného podniku bych spíš čekal chybující obsluhu než chybující kuchyň.
Hodnocení: Dvě vidličky ze čtyřBohéma Café Restaurant |
Česká kuchyně rozhodně nebyla pojata moderně, ale spíše hospodsky, což se do tohoto typu restaurace pochopitelně vůbec nehodí. Na druhou stranu některá jídla ukázala slušný potenciál pro posun správným směrem a ze zájmu obsluhujícího personálu bych usoudil, že ochota na sobě pracovat po čase přinese úspěch.
Recenze je nezávislá, náklady platí výhradně redakce Lidových novin
