Podle historika Miroslava Jeřábka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se tak částečně obnovuje zašlá kavárenská kultura Brna, jež začala v 18. století a vrcholu dosáhla v období první republiky.
"Chtěli jsme, aby náš podnik měl nějaký styl a téma. Společně s architektem Martinem Hrdinou jsme se nechali inspirovat filmem," řekl Ondřej Pilát, provozovatel kavárny Tungsram na Kapucínském náměstí pod Petrovem. Kavárna, kde nacházejí útočiště hlavně mladí lidé, studenti, ale i podnikatelé a mladé rodiny, vznikla v roce 2008. Svým designem připomíná žárovku z promítačky, přes niž se ve 30. letech odvíjely kotouče 16milimetrových filmů.
Zajímavým interiérem přiláká klienty k opakované návštěvě i kavárna Steiner, která vznikla v roce 2002 v Grohově ulici v přízemí nárožního domu z 30. let. Na vzhledu interiéru, kde upoutají stěny a strop, obložené odpadními dřívky vzniklými při výrobě dřevěných skládacích metrů, se podílel Petr Mutina z brněnského ateliéru RAW. "Na Steinera vzpomínáme hrozně rádi. Byla to naše základna, když jsme žili v Brně, kde manžel studoval na Masarykově univerzitě," řekla jedenatřicetiletá Táňa Allenová z Prahy.
"Před deseti lety v Brně fungovalo tak akorát Café 99 v ulici Úvoz, od té doby kavárny zažívají velký boom," dodává Pilát. To potvrzují i další brněnští milovníci kávy, třeba vysokoškolský učitel Marek. "Dřív nebylo kam zajít, dnes si můžu v centru Brna vybírat, a nevím kam dřív," dodává.
Podle něj se dá zajít třeba do kavárny Falk v Gorkého ulici nebo do Café Podnebí v Údolní ulici pod Špilberkem, do Spolku, do Alfy, kavárny La Solitaire, Café Art a mnoha dalších. Společným rysem těchto kaváren podle milovníků kávy je, že nabízejí nejen dobrou kávu za slušnou cenu, ale že se tam dá i delší dobu strávit prací, třeba na notebooku. Stylové kavárny s kvalitní kávou a příjemným prostředím registruje internetový portál Cliché Brünn, který pro snazší orientaci nabízí interaktivní mapu. Částečnou renesanci brněnské kavárenské kultury potvrzuje historik Jeřábek. Podle něj je vlastně Brno "praměstem" kavárenské kultury v republice.
Jaká je nejlepší česká kavárna? Čtěte: |
"První kavárna v prostoru historických českých zemí byla zřízena v Brně v roce 1702. Zřizovatelem byl Turek jménem Achmet. Na přímluvu vídeňského arcibiskupa získal koncesi k provozování kavárenské činnosti. Podle dostupných materiálů se ale musel nechat pokřtít," uvedl.
Kavárenský boom v 19. století
Hlavním kavárenským rozvojem prošlo Brno v 19. století. Především střední vrstvy a měšťané si vychutnávali společenský život doslova s šálkem kávy v ruce. První kavárny vyrostly v historickém středu města, na Zelném trhu, v Orlí ulici a kolem Jakubského náměstí. Postupně se rozšířily z centra do okolních rušných ulic a v roce 1900 jich bylo v Brně už sedmatřicet.
Některé byly spojeny s restaurací, jiné s cukrárnami a kulečníkovými hernami. Zvláštní skupinu tvořily noční kavárny, které nahrazovaly dnešní bary. Zatímco v 19. století chodila do kaváren spíše společenská smetánka, po první světové válce sloužily i vzmáhající se střední třídě.
V důsledku útrap první světové války mnoho kaváren zaniklo. Meziválečné období ovšem znamenalo pro kavárníky zlatá léta. Hostům sloužila od poloviny 20. let například Zemanova kavárna nebo velkokavárna Savoy z roku 1928, kam se tehdy vešlo až tisíc hostů. Mnohé kavárny však zmizely po roce 1948 jako buržoazní přežitek, a když mnohé z nich byly v restituci v 90.letech vráceny původním majitelům, jejich podoba se už nepodařila obnovit nebo byla zničena necitlivými úpravami.
 |
Šťastný konec ovšem čeká například funkcionalistickou kavárnu Era ve čtvrti Černá pole, kterou po rekonstrukci vedené architektem Janem Velkem otevře Studio 19 počátkem ledna. Kavárna byla koncem 50. let znárodněna, později sloužila jako pivnice a jako sklad. Nyní patří soukromému majiteli, Studio 19 si bude prostory pronajímat.
