Píše to dnešní Právo. Splnit takové podmínky v českých poměrech nebude podle deníku jednoduché.
Znalecký posudek v pondělí obdržel pražský městský soudce Petr Braun, jehož senát má rozhodnout, zda je odsouzená schopná nastoupit k výkonu trestu. Brožová-Polednová byla odsouzena v září a požádala o odklad trestu ze zdravotních důvodů. Podle zdravotní dokumentace odsouzená téměř nevidí, proto soudce Braun požádal plzeňského soudního znalce Pavla Těšínského, aby zdravotní stav Brožové-Polednové přezkoumal. Již při vynášení rozsudku Braun prohlásil, že si odsouzená neodpyká pravděpodobně ani den.
Znalec však v posudku uvedl, že i když Brožová-Polednová trpí praktickou slepotou, může za určité pravidelné péče absolvovat svůj trest například v plzeňské věznici Bory.
"Jsem v tuto chvíli na rozpacích. Formálně napíšu řediteli borské věznice, zda je schopen tam takové podmínky odsouzené zajistit... Pokud ano, tak by teoreticky nástup do výkonu trestu přicházel do úvahy," řekl Právu Braun. Braun však při rozhodování musí vzít v úvahu také další zdravotní komplikace bývalé prokurátorky.
Brožovou-Polednovou poslal na šest let do vězení počátkem září odvolací senát pražského vrchního soudu, který mimořádně zasedal v Plzni. Bývalé prokurátorce snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. Ve prospěch Brožové-Polednové podala v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že Polednovou, odsouzenou za podíl na justiční vraždě čtyř lidí včetně Milady Horákové, neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Znalecký posudek v pondělí obdržel pražský městský soudce Petr Braun, jehož senát má rozhodnout, zda je odsouzená schopná nastoupit k výkonu trestu. Brožová-Polednová byla odsouzena v září a požádala o odklad trestu ze zdravotních důvodů. Podle zdravotní dokumentace odsouzená téměř nevidí, proto soudce Braun požádal plzeňského soudního znalce Pavla Těšínského, aby zdravotní stav Brožové-Polednové přezkoumal. Již při vynášení rozsudku Braun prohlásil, že si odsouzená neodpyká pravděpodobně ani den.
Znalec však v posudku uvedl, že i když Brožová-Polednová trpí praktickou slepotou, může za určité pravidelné péče absolvovat svůj trest například v plzeňské věznici Bory.
"Jsem v tuto chvíli na rozpacích. Formálně napíšu řediteli borské věznice, zda je schopen tam takové podmínky odsouzené zajistit... Pokud ano, tak by teoreticky nástup do výkonu trestu přicházel do úvahy," řekl Právu Braun. Braun však při rozhodování musí vzít v úvahu také další zdravotní komplikace bývalé prokurátorky.
Brožovou-Polednovou poslal na šest let do vězení počátkem září odvolací senát pražského vrchního soudu, který mimořádně zasedal v Plzni. Bývalé prokurátorce snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. Ve prospěch Brožové-Polednové podala v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že Polednovou, odsouzenou za podíl na justiční vraždě čtyř lidí včetně Milady Horákové, neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
