"Bylo sice prokázáno, že tam určité nesrovnalosti v postupu byly, ale v daném případě se nejedná o kárné provinění. Zákon totiž specifikuje, co má být kárným proviněním. Tímto jednáním nedošlo k ohrožení nestrannosti, nezávislosti soudu, ani ohrožení důstojnosti výkonu funkce," řekl mmluvčí vrchního soudu Petr Angyalossy. "Toto je otázka spíše administrativní účetní práce, která nemá s výkonem soudní moci, na která pamatují kárná provinění, nic společného," dodal mluvčí.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl, že rozhodnutí bere na vědomí a nyní počká na písemné zdůvodnění. "Pak se rozhodnu, zda využiji práva opravného prostředku, či nikoliv," uvedl Pospíšil. Pokud by takovou možnost využil, pak by o jeho žalobě na Brožovou rozhodoval právě Nejvyšší soud jako odvolací instance.
Bylo sice prokázáno, že tam určité nesrovnalosti v postupu byly, ale v daném případě se nejedná o kárné provinění. Zákon totiž specifikuje, co má být kárným proviněním. Tímto jednáním nedošlo k ohrožení nestrannosti, nezávislosti soudu, ani ohrožení důstojnosti výkonu funkce |
Oficiálně ministr návrh na zahájení kárného řízení podal kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy. Důvodem sporu jsou odvody a penále za pochybení v oblasti programového financování ve výši 40 milionů korun.
Administrativní chybu soudu objevil v roce 2005 při kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun.
Pospíšil chce podle svých slov postupovat korektně a standardně, i proto v návrhu žaloby nenavrhl žádnou sankci. "Chci jen, aby kárný senát rozhodl, co vše spadá do povinností předsedy soudu, zda i jistá zdrženlivost ve vztahu s nakládáním s finančními prostředky, které má na starosti," dodal ministr. Dnešní rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu prý přijal s neutrálními pocity. "Ta věc neměla žádný osobní podtext, šlo o věcný problém," zdůraznil.
Podle Brožové však kárná žaloba nebyla na místě. Poukázala například na to, že ministerstvo na soudu provádělo kontrolu, navíc pochybení soudu bylo zdůvodněno a vysvětleno a byla také přijatá opatření, aby se podobné věci neopakovaly. Proti pokutě se navíc odvolat nedalo. "Ve všech případech nedodržení rozpočtové kázně šlo o nedodržení lhůt," uvedla Brožová.
Odmítá také to, že by ministerstvo o potížích neinformovala. "Rozhodnutí soudu vítám, ale především musím zdůraznit, že je to situace, která neměla vůbec nastat. Největší problém je v tom, že jsem čelila kárné žalobě a ministerstvo financí se zachovalo v rozporu s ustálenou praxí a na tento rozpor ministerstvo spravedlnosti reagovalo kárnou žalobou. Vnímám to jako tlak moci výkonné na moc soudní," uvedla po rozsudku Iva Brožová.
´Dopad na rozhodování soudu to má´
Náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král v roli kárného žalobce uvedl, že Brožová jako předsedkyně Nejvyššího soudu vážně porušila povinnosti na úseku hospodářství podle zákona o majetku České republiky. Vinil ji také z toho, že se nesnažila vysvětlit postup NS a nevyužila práva odvolat se.
Zástupci ministerstva spravedlnosti se nelíbilo také to, že neinformovala ministra o pokutě, ačkoliv věděla, že soud tuto částku ze svého rozpočtu uhradit nemůže. "Podle nás to dopad na posuzování důvěryhodnosti a spravedlnosti soudního rozhodování má. Pokud vůči sobě se Nejvyšší soud takto chová, je otázka, jakým způsobem se chová navenek," uvedl po rozsudku náměstek Král.
V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí. Soud v tomto případě ministerstvo o prominutí požádal, jeho šéf Miroslav Kalousek ovšem rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. Kalousek vyhověl až druhé žádosti z letošního února týkající se obou sankcí a odložil splatnost obou pokut.
Výběr sporů za působení Brožové v čele Nejvyššího soudu | |||
Spor o jmenování Brožové do čela NS: |
|||