Budeme se politikům více vnucovat

Každý člen Učené společnosti je výrazná osobnost. Jako celek však toto občanské sdružení připomíná tak trochu ulitu šneka. Nový předseda Václav Pačes chce tento obraz změnit.

Působíte jako sběratel funkcí. Před poslední volbou předsedy Akademie věd jste už nekandidoval, abyste měl více času na vědeckou práci. Nedávno jste ale byl zvolen předsedou Učené společnosti. S výzkumem jste si to rozmyslel?

To vůbec ne, ale předseda Akademie byla administrativně velmi náročná a částečně i politická funkce. Občas musíte leštit kliky, což mě vždycky hrozně štvalo. Předseda Učené společnosti je funkce časově mnohem méně náročná a rovněž není spojena s takovou odpovědností. A poslání Učené společnosti je ušlechtilé a proto se na její činnosti chci podílet.

O Učené společnosti se skoro vůbec neví. Přitom by mohl být názor více než stovky odborníků zajímavý. Čím si tu "neviditelnost" vysvětlujete?

Nedáváme o sobě příliš vědět.

A jak to změníte?

Chci, abychom se více prezentovali v médiích. Na první schůzi pod mým předsednictvím jsem navrhl, aby členové, kteří vystupují v televizi, rozhlase nebo píší do novin, uvedli, že jsou z Učené společnosti. Dále budeme mnohem více než doposud nabízet politikům jistý servis. Bezplatné nezávislé posouzení společenských událostí a jevů. Někdy to i děláme, posíláme premiérovi a příslušnému ministrovi stanoviska, i když nás o ně nežádají.

Jaká stanoviska jste jim v poslední době poslali?

Vyjadřovali jsme se například k životnímu prostředí v Ostravě, ke geneticky modifikovaným organismům, ke státním maturitám.

A odezva?

Většinou žádná. Budeme se tedy politikům více "vnucovat".

Máte přes 100 členů řádných a 39 čestných. Většina z nich jsou odborníci v přírodních vědách, zejména v chemii. Proč nejsou více zastoupeni filozofové či sociologové a proč zcela chybí psychologové a hlavně ekonomové? Vždyť jejich názory by asi politiky zajímaly nejvíce.

To je dobrá připomínka. Absence některých humanitních věd je očividná. Jen pro vysvětlenou. Například převaha chemiků je daná tím, že mezi zakládajícími členy společnosti v roce 1994 byli většinou chemici, například Otto Wichterle a Rudolf Zahradník. A chemici navrhují za členy zpravidla zase chemiky. Přijímání nových členů doposud brzdí fakt, že podle stanov můžeme mít maximálně 111 členů. Jako předseda budu navrhovat zrušení tohoto omezení.

Přihlásit se může každý?

Ne, musí jej navrhnout někdo ze současných členů a návrh musí podpořit minimálně další dva. A pak se ve velmi náročném řízení hlasuje.

Kdo by tedy navrhoval například ekonomy?

Člověk nemusí být přímo ekonom, aby věděl, kdo je v tomto oboru kapacita a zároveň morálně přijatelný. Navíc se lze poradit s odborníky například z CERGE-EI nebo z Vysoké školy ekonomické. Možná bychom mohli i v některých volbách volit jen odborníky těch oborů, které jsou málo zastoupeny.

Když se stane nějaká aktuální událost, jak postupujete?

Zpravidla někdo z Rady Učené společnosti nebo z pléna navrhne kontroverzní téma, o kterém se právě mluví, a vytypuje se odborník, aby připravil přednášku nebo zpracoval písemný materiál. Na další schůzi, to znamená za měsíc, se o tématu diskutuje.

Ale to už není moc aktuální...

Můžete klidně napsat, že jsem řekl, že Učená společnost je těžkopádná, a právě proto se budeme snažit to zlepšit a stát se štikou ve společnosti. Osobně je pro mně vzorem britská Královská společnost, která má vysokou prestiž a její názory jsou brány velice vážně. Vydává zprávy k různým tématům, například ke geneticky modifikovaným organismům, k energetice, k infekčním chorobám, ke globálním změnám klimatu. Informace jsou vždy výborně zpracované a mají vysokou úroveň. Chtěl bych Učenou společnost k tomuto vzoru alespoň přiblížit.

Nedávno se hodně mluvilo o povinném očkování dětí, proč jste nevyužili tuto příležitost ke zviditelnění?

Ano, k tomuto tématu stálo za to se vyjádřit. Ovšem dosud se mohl prezentovat názor Učené společnosti jen když byl jednomyslně přijat. Mnohdy se to ale nepovede. Je to logické, protože čím kontroverznější téma, tím více pohledů na věc.

A jak řeší kontroverzní témata britská Královská společnost?

Vydávají zprávy se souhrnem různých názorů. Nemají povinnost dosáhnout všeobecného souhlasu. To mě inspirovalo a chci vyvolat debatu o tom, aby pro vydání stanoviska nebyl nutný souhlas všech členů Učené společnosti. Zatím jsme v Radě, která zahrnuje předsedu, dva místopředsedy a vedoucí čtyř sekcí, dohodli tzv. učené hádání. Úvodem bude krátké seznámení s tématem a potom ostrá diskuse. Z hádání připravíme materiál, ve kterém se shrnou hlavní názory z debaty, argumenty pro i proti.

Učené hádání bude veřejné, nebo jen pro členy?

Na tom se ještě musíme shodnout. Ale závěry z rozpravy vyvěsíme na naše webové stránky a uvažujeme o vydávání brožur s výtahem z podstatných částí diskuse.

Co patří mezi hlavní aktivity Učené společnosti?

Jednou měsíčně pořádáme přednášky z jednotlivých vědních oborů. Jsou zaměřené na prezentaci nových poznatků a směrů výzkumu a dále na hodnocení obecnějšího smyslu a souvislostí těchto poznatků s celkovým vývojem vědy. Poté následuje diskuse, která je zajímavá zejména komunikací mezi odborníky z různých vědních disciplín. Dále se zabýváme otázkami, které se týkají postavení vědy ve společnosti, jejího financování a organizace. Zabýváme se rovněž obecnými problémy současného vývoje české společnosti.

A jakou činnost vyvíjíte pro veřejnost?

Několikrát ročně pořádáme přednášky, které bývají hojně navštívené. Snažíme se také podporovat výzkum udělováním cen vědeckým pracovníkům a mladým vědcům. Oceňujeme rovněž vědecké aktivity středoškolských studentů. V loňském roce jsme zřídili také cenu pro pedagogy. Dostávají ji učitelé, kteří podporují zájem o vědu a výzkum na středních školách, a také pedagogové, jejichž studenti dosáhli v různých typech přírodovědných a humanitních olympiád i soutěžích vynikajících výsledků. Dále seznamujeme odbornou veřejnost s významnými výsledky vědy publikováním ve vědecko-populárních časopisech. Druhým typem veřejné aktivity jsou usnesení nebo stanoviska k závažným otázkám řízení vědy i k aktuálním problémům života české společnosti. O jejich odezvě u politiků jsem už mluvil. Zvláštní úlohu má pořádání výročních Valných shromáždění Učené společnost zahrnující jak vystoupení představitelů státu, tak i udělování cen. Součástí konferencí jsou přednášky světových vědců. Letos v květnu například promluvil Erling Norrby, vědecký sekretář Nobelova výboru, o Nobelových cenách udělených za objevy v oblasti nukleových kyselin a dále Donald Gillies z University College v Londýně o kauzalitě v biomedicíně.

Kdo Učenou společnost financuje?

Akademie věd platí běžný provoz, ale ostatní aktivity se kryjí z členských příspěvků. Ty činí jedno procento čistého ročního příjmu, u důchodců je to polovina procenta. Dostáváme také sponzorské dary, které spravuje Nadační fond a využívá je především pro poskytování cen. Chci zdůraznit, že Akademie věd nijak nezasahuje do činnosti Učené společnosti, která je zcela nezávislá. Mimochodem, většina členů jsou pracovníci vysokých škol a ne Akademie věd.