Pokud by parlament tuto normu schválil, počet českých významných dnů by se zaokrouhlil na deset. Ve středu má normu projednávat vláda, její stanovisko bude pro sněmovnu pouze doporučením.
"Srpen 1968 a následný pobyt okupačních armád patří k nejkřiklavějším ukázkám autoritativního přístupu Brežněvova Sovětského svazu ke svým satelitům. Na dvě desetiletí tak Češi a Slováci ztratili podstatnou část své politické suverenity," uvádí autoři novely. Podle nich by se proto 30. červen měl stát významným dnem, "protože je to den, kdy se politická nezávislost Československa stala opět realitou".
Poslanci novelu vypracovali na popud dětského zastupitelstva obce Milovice na Nymbursku. Podle Jacques se k nápadu připojili zástupci všech sněmovních frakcí s výjimkou KSČM.
Milovické děti se s poslanci SZ seznámily v srpnu, kdy si obec připomínala 40. výročí okupace Československa armádami států někdejší Varšavské smlouvy, socialistického protipólu Severoatlantické aliance (NATO). Tehdy také zaznělo, že obyvatelé města si daleko raději připomínají 30. červen roku 1991, tedy termín odchodu okupačních vojáků z území Československa.
Odsun sovětských vojsk byl prvním výrazným polistopadovým úspěchem československé zahraniční politiky. K 30. červnu 1991 v 925 transportech opustilo Československo celkem 73.500 sovětských vojáků a 39.000 jejich rodinných příslušníků, 1220 tanků, 2500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95.000 tun munice, uvedli poslanci.
Jejich návrh není jediným pokusem o změnu stejného zákona. Senát se v současnosti zabývá návrhem na zařazení Zeleného čtvrtku a Velkého pátku mezi státem uznané svátky. Pokud by parlament tuto novelu schválil, zvýšil by se počet státem uznaných svátků v ČR na 15.
