Bulharsko, které je členem EU od roku 2007, by mohlo po sousedním Turecku chtít údajně až 20 miliard dolarů (přes 365 miliard korun). Ministr Božidar Dimitrov, jenž má na starosti problematiku vysídlenců, slibuje urychlení sběru příslušných dokumentů tak, aby jeho vláda mohla oficiálně vznést požadavek vůči Turecku do konce tohoto roku.
"Vyřešení otázky odškodnění je jednou z mnoha podmínek připojení Turecka k EU," řekl Dimitrov agentuře Reuters. Má jít o kompenzaci za majetek, o nějž přišlo údajně více než 250.000 Bulharů přinucených opustit východní Trákii v evropské části Turecka. Ankara uznala práva vysídlenců už ve smlouvě z roku 1925, ta však nebyla naplněna skutky, připomněl Dimitrov. "Turecko problém uznalo," uvedl Dimitrov. "Neřeklo, že nezaplatí, ale chce vědět, kolik přesně," dodal ministr.
Pozor na to, co říkáte, varoval turecký ministr
Podle něj chtějí příbuzní bulharských vysídlenců jen letos předložit tisíce dokumentů o událostech které se staly před téměř 100 lety. Téma by podle Dimitrova mělo být předmětem jednání bulharského premiéra Bojka Borisova koncem ledna nebo počátkem února v Turecku.
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu vyzval, aby se politici vyhýbali poznámkám, jež by mohly poškodit vztahy obou zemí. "Turecko-bulharské vztahy se po studené válce vyvíjely dost dobře na to, aby se staly pro region příkladem," tvrdí šéf turecké diplomacie. "To, co se stalo v dějinách, nemělo podobu jednosměrné migrace," uvedl ke sporné otázce. Podle něj za balkánských válek Bulharsko opustily dva miliony Turků.
Turecko čeká na vstup už léta
Bulharsko ztratilo po takzvané druhé balkánské válce ve prospěch Turecka takzvanou drinopolskou Thrákii, kterou získalo nedlouho předtím po první balkánské válce.
Turecko je nespokojené kvůli pomalému pokroku v jednáních o svém vstupu do Evropské unie. O vstup do EU požádalo už v roce 1987, ale oficiálně o něm vyjednává teprve od roku 2005. V přístupových jednáních bylo dosud otevřeno jen 11 z více než tří desítek kapitol.
Jedním z hlavních problémů je přitom spor s Kyprem, jenž je stejně jako Česká republika členem EU od roku 2004. Ostrov je rozdělen na tureckou a řeckou část od roku 1974, kdy severní třetinu obsadila turecká vojska v reakci na pokus kyperských Řeků o puč a připojení celého ostrova k Řecku. V turecké třetině byla v roce 1983 vytvořena Severokyperská turecká republika, kterou však uznává jen Ankara.
