Tím se otevírá cesta ke schválení nové Evropské komise. "Výborné představení, koordinátoři (jednotlivých frakcí) jí bez pochyby dají velmi pozitivní doporučení," ohodnotil na síti Twitter vystoupení Bulharky europoslanec Gay Mitchel z nejsilnější lidovecké frakce. Pozitivně se vyjádřil i koordinátor socialistů Hannes Swoboda. Právě jeho frakce měla při slyšení s první bulharskou kandidátkou zřejmě nejvíce kritických poznámek.
Georgievová, dosud viceprezidentka Světové banky, by měla mít v EK na starosti humanitární pomoc. Poslanci se jí tak například ptali na postup EU při katastrofálním zemětřesení, jaké v lednu postihlo Haiti. Unii totiž kritizovaly různé organizace i někteří politici, mimo jiné i český prezident Václav Klaus.
"Haiti musí začínat od nuly, ale nebude v tom samo," zdůraznila. Podotkla, že reakce Evropské komise byla rychlá a efektivní. Připustila ale, že je třeba se bavit i o tom, co by mohla unie dělat v budoucnu při podobných událostech lépe.
Všichni ostatní kandidáti na příští komisaře, včetně Čecha Štefana Füleho, už mají slyšení úspěšně za sebou. "Výslech" Georgievové se koná později kvůli tomu, že Bulharsko původní adeptku Rumjanu Želevovou stáhlo. Její vystoupení před poslanci i nejasnosti kolem jejích finančních záležitostí totiž vyvolaly rozsáhlou kritiku a hrozilo, že by kvůli ní mohla padnout celá komise.ČTĚTE VÍCE
Nové kandidátce všichni lichotili
Dnešní otázky od europoslanců se týkaly velké šíře témat. Kromě již zmiňovaného Haiti zahrnovaly třeba toho, kde všude by měla EU v krizových situacích zasahovat, jak by měla spolupracovat s neziskovými organizacemi i to, nakolik je problematika humanitární pomoci spojena s ekologickými tématy a problémy jako odlesňování.
Europoslance zajímalo i to, proč vlastně chce eurokomisařkou být. "Když mi zavolali, cítila jsem, že je to moje povinnost," podotkla s tím, že jde navíc o oblast, která ji dlouhodobě zajímá. Na rozdíl od Želevové si Georgievová už během slyšení vyslechla opakovaně řadu lichotek a ocenění svých znalostí i přednesených názorů. Ona zase slíbila, že bude s europoslanci úzce spolupracovat.
Evropská komise, což je výkonný orgán EU, který navrhuje legislativní normy či dohlíží na dodržování pravidel, měla podle původních záměrů začít pracovat již od listopadu loňského roku. Kvůli průtahům se schvalováním lisabonské smlouvy o reformě EU se to však odložilo. Hlasování o komisi Evropský parlament plánoval na 26. ledna, ale kvůli výměně bulharské kandidátky i toto datum padlo.
Pokud europoslanci sbor pod vedením Josého Barrosa 9. února schválí, což se všeobecně předpokládá, pak by mohl začít pracovat od 10. února.
Předpokládané schválení souvisí i s tím, že se zákonodárnému sboru podařilo dohodnout s Evropskou komisí na pravidlech, kterých se budou držet vztahy mezi oběma těmito institucemi. Na jejich základě by komise měla k EP přistupovat stejně jako k Radě EU, ve které se scházejí zástupci vlád členských států. Před vstupem "Lisabonu" v platnost europoslanci v řadě oblastí měli jen konzultační roli, to se však s novou smlouvou změnilo a o naprosté většině unijní legislativy budou rozhodovat EP a Rada EU společně.
