Podle prezidenta americké vojenské posily nejenže přispěly k obratu v iráckém konfliktu ve prospěch spojenců, ale vyústily "v první velké arabské povstání proti Usámu bin Ládinovi".
Bush zároveň varoval kritiky amerického angažmá v Iráku, že předčasné stažení amerických sil by umožnilo teroristům a extremistům opětovně v zemi rozdmýchat násilí a chaos. Proto je podle Bushe nutné zůstat v Iráku do té doby, dokud se tamní vláda a lid nebudou schopny postavit na vlastní nohy.
"Výzva v následujícím období je potvrdit zisky, kterých jsme dosáhli, a zpečetit porážku teroristů," řekl Bush. Ve svém projevu však podobně jako v minulosti nenastínil, o jak dlouhou dobu by se mělo jednat. Bush považuje za pochopitelné, že se rozhořela debata o tom, zdali stálo za to se v iráckém konfliktu angažovat. Podle něj je však odpověď na tuto otázku jasná: svrhnout prezidenta Saddáma Husajna bylo správným rozhodnutím. A to i přes velké ztráty na životech a finanční výdaje.
Od zahájení invaze do Iráku 20. března 2003 zahynulo nejméně 3990 amerických vojáků. Vedení války stálo americké daňové poplatníky nejméně 500 miliard dolarů (asi osm bilionů Kč). Podle průzkumu, který zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent Američanů, zatímco 66 procent je proti ní. Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku
byla taková, že stálo za to do války jít. Před pěti lety o tom bylo přesvědčeno 68 procent Američanů. A 71 procent si myslí, že výdaje na válku jsou příčinou nynějších ekonomických potíží země.
Prezident Bush již delší dobu úspěšně blokuje snahy Kongresu ovládaného demokraty o výrazné snížení počtu amerických vojáků v Iráku i o stanovení přesného termínu jejich stažení. V této souvislosti se očekává, že Bush podpoří doporučení velitele amerických sil v Iráku Davida Petraeuse nestahovat další vojáky z Iráku nejméně do září. To se však netýká již
víceméně schváleného stažení asi 10.000 vojáků, kteří byli do Iráku posláni minulý rok coby součást dodatečných posil. Americká vláda poslala loni do Iráku dalších asi 30.000 vojáků.
V Iráku je v současnosti 158.000 amerických vojáků, po plánovaném červencovém stažení části posily z minulého roku by jich tam mělo zbýt kolem 140.000.
Bush zároveň varoval kritiky amerického angažmá v Iráku, že předčasné stažení amerických sil by umožnilo teroristům a extremistům opětovně v zemi rozdmýchat násilí a chaos. Proto je podle Bushe nutné zůstat v Iráku do té doby, dokud se tamní vláda a lid nebudou schopny postavit na vlastní nohy.
"Výzva v následujícím období je potvrdit zisky, kterých jsme dosáhli, a zpečetit porážku teroristů," řekl Bush. Ve svém projevu však podobně jako v minulosti nenastínil, o jak dlouhou dobu by se mělo jednat. Bush považuje za pochopitelné, že se rozhořela debata o tom, zdali stálo za to se v iráckém konfliktu angažovat. Podle něj je však odpověď na tuto otázku jasná: svrhnout prezidenta Saddáma Husajna bylo správným rozhodnutím. A to i přes velké ztráty na životech a finanční výdaje.
Od zahájení invaze do Iráku 20. března 2003 zahynulo nejméně 3990 amerických vojáků. Vedení války stálo americké daňové poplatníky nejméně 500 miliard dolarů (asi osm bilionů Kč). Podle průzkumu, který zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent Američanů, zatímco 66 procent je proti ní. Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku
byla taková, že stálo za to do války jít. Před pěti lety o tom bylo přesvědčeno 68 procent Američanů. A 71 procent si myslí, že výdaje na válku jsou příčinou nynějších ekonomických potíží země.
Prezident Bush již delší dobu úspěšně blokuje snahy Kongresu ovládaného demokraty o výrazné snížení počtu amerických vojáků v Iráku i o stanovení přesného termínu jejich stažení. V této souvislosti se očekává, že Bush podpoří doporučení velitele amerických sil v Iráku Davida Petraeuse nestahovat další vojáky z Iráku nejméně do září. To se však netýká již
víceméně schváleného stažení asi 10.000 vojáků, kteří byli do Iráku posláni minulý rok coby součást dodatečných posil. Americká vláda poslala loni do Iráku dalších asi 30.000 vojáků.
V Iráku je v současnosti 158.000 amerických vojáků, po plánovaném červencovém stažení části posily z minulého roku by jich tam mělo zbýt kolem 140.000.
