Americký prezident George Bush dnes ujistil, že Spojené státy berou otázku klimatických změn vážně, avšak boj proti znečišťování ovzduší by neměl být veden na úkor ekonomického růstu. Boj proti změnám klimatu musí být podle něj "silný a transparentní" a jeho cíle by měly být stanoveny do roku 2008. Navrhl vytvoření "globálního fondu čistých technologií", který by pomáhal v šíření těchto technologií i do rozvojového světa.
"Bereme vážně výzvy, před něž nás oteplování klimatu staví," prohlásil podle agentury AFP Bush ve Washingtonu na mezinárodní konferenci o klimatických změnách. Poukázal na nezbytnost snižovat emise skleníkových plynů do ovzduší, ale zdůraznil, že "přitom musíme postupovat způsobem, který nepodkope ekonomický růst". Boj proti klimatickým změnám proto musí být "silný a transparentní".
Dobrovolné limity
Je třeba stanovit dlouhodobé cíle, ale žádný stát by neměl být nucen k plnění nějakého limitu. "Každý stát si sám zvolí svou vlastní strategii, s jejíž pomocí může stanoveného cíle dosáhnout," cituje z projevu agentura Reuters. Tyto cíle by měly být po mezinárodním jednání stanoveny do léta 2008. K jejich splnění by mělo napomoci vytvoření světového fondu čistých technologií, který by umožnil přístup k nejnovějším metodám i rozvojovým zemím, navrhl Bush.
Dvoudenní konferenci, která dnes končí, svolala ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová údajně z iniciativy George Bushe. Některými pozorovateli je označována za určitou konkurenční, ale hlavně pragmatičtěji zaměřenou akci vůči nedávno skončené obdobné konferenci OSN, konané v New Yorku. Podle těchto názorů se tak chce Washington vyhnout procesu vedoucímu ke stanovení globálních emisních limitů pro každou zemi.
Na washingtonskou konferenci byli pozváni představitelé 15 zemí, které spolu s USA vypouštějí do ovzduší přes 80 procent světové produkce skleníkových plynů, což jsou mimo jiné Čína, Indie, Brazílie, Indonésie a Jižní Afrika. USA již dříve daly najevo, že redukovat emise musí i jejich velcí producenti ze zemí takzvaného třetího světa, a ne jenom vyspělé státy. Právě dohody z Kjóta nestanovovaly zemím jako Čína či Indie žádnou povinnost snižování emisí, proto Washington od této dohody ustoupil.
