Bush se omluvil za Irák

Přestože důkazy předložené Powellem zpochybňují jak Iráčané, tak mnozí experti, 20. března téhož roku začíná s tímto zdůvodněním invaze USA a Velké Británie do Iráku.

Trvalo dlouhých pět let, než po přiznání, že se v dobytém a západními spojenci okupovaném Iráku nenašly žádné důkazy o výrobě zbraní hromadného ničení, našel slova lítosti i americký prezident George W. Bush. Byť nazvat je omluvou by asi bylo moc.
„Největší lítost za celé moje působení v prezidentském úřadě cítím nad zpravodajským selháním v Iráku,“ prohlásil Bush v obsáhlém rozhovoru pro televizní stanici ABC, z jehož ukázek citovala včera světová média. „Mnozí lidé riskovali svoji pověst a říkali, že zbraně hromadného ničení jsou důvodem ke svržení Saddáma Husajna. Nechci tím říci, že bych jednal jinak, ale bylo by bývalo lepší, kdyby výzvědné informace byly jiné – to chci říci, o tom přemýšlím,“ řekl Bush. Na otázku, zda by býval jednal jinak a válku proti Saddámu Husajnovi nezahájil, odcházející americký prezident neodpověděl. „Co se stalo, vrátit nelze. Je složité na to odpovědět.“

Současně se ale bránil často zmiňovanému podezření, že se na válku v Iráku připravoval hned po svém nástupu do prezidentského úřadu. Prohlásil naopak, že pokud na něco připraven nebyl, tak právě na vedení války. „Myslím, že jsem nebyl připraven na válku. Jinak řečeno, nevedl jsem volební kampaň pod heslem: „Volte mě. Já mohu odpovědět na útok (proti Spojeným státům),“ řekl Bush a dodal: „Ještě jinak řečeno, prostě jsem nečekal, že bude válka.“
Otázka neexistujících nebo nedostatečně ověřených důkazů proti Saddámu Husajnovi, kterými USA, Velká Británie a další tehdejší američtí spojenci zdůvodnili zahájení válečného tažení, se stala velkou zátěží pro americkou diplomacii. Pro tehdejšího amerického ministra zahraničí Colina Powella byla zřejmě hlavním důvodem, proč nepokračoval po Bushově znovuzvolení ve svém úřadě.

Powell: Zavádějící zdroje
Bývalý šéf Powellovy ministerské kanceláře Lawrence Wilkerson označil v roce 2005 vystoupení šéfa americké diplomacie v OSN s údajnými důkazy proti Iráku za „nejhorší chvíli v životě“. „Přál bych si, abych se na tom nepodílel,“ uvedl Wilkerson. O údajných důkazech proti Iráku Wilkerson tehdy prohlásil: „Bylo to všechno, jen ne zpravodajský dokument.“

Sám Powell si připustil omyl už v roce 2004. „Některé zdroje informací byly záměrně zavádějící. Z toho jsem zklamaný a lituji toho,“ přiznal Powell.