O tento zjevný nepoměr se začala zajímat už i policie. A to hlavně proto, že až polovinu z nájmu spolykají lidem žijícím na hranici životního minima platby za teplo. Cena 785 korun na gigajoule je ve Šluknově nejvyšší v republice. Tolik se za teplo neplatí ani v nejdražších čtvrtích hlavního města.
ČTĚTE TAKÉ |
Ve Šluknově mají ale takto vysoké účty fatální následky. Romové žijící ze sociálních dávek je nezvládají platit a ženou se do dluhové pasti. Jedinou možností, jak získat peníze, je často krajně nevýhodná půjčka u lichváře. „Úroky, které si lichváři účtují, jsou ale pro dlužníky devastující. Nedostatek peněz se tedy snaží řešit drobnými krádežemi, nelegální prací nebo sběrem surovin,“ podotýká Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Děčínská kriminálka se začala o ceny šluknovského tepla zajímat na popud poškozených nájemníků a teplárenské společnosti SoLo sport a TUV. Podle nich cenu uměle zvedá majitel bytovek - firma Šluknov Appartements. Ta si má prý účtovat vyšší cenu tepla, než za kterou ho od teplárny odebírá, což je trestné. Jednatel firmy vlastnící šluknovské paneláky ale nařčení odmítá a tvrdí, že od výtopny zkrátka kupuje nejdražší teplo v zemi.
Na čí straně je pravda, zatím policisté netuší. „Mohu jen potvrdit, že se tou věcí zabýváme, ale nic konkrétního k tomu nyní neřekneme,“ sdělil LN mluvčí děčínské policie Vojtěch Haňka. Ten nicméně podobný případ vykořisťování sociálně slabých občanů nepamatuje. Za novinku ho považuje i Agentura pro sociální začleňování. „Podobný mechanismus jsme ještě nikde nezaznamenali, je dost sofistikovaný. Neodvážím se ale nyní říci, jestli je to vinou majitele paneláků, nebo teplárny,“ tvrdí Šimáček.
Romové pozorovali demonstující z oken ubytovny Sport
Na celém problému má svůj podíl i město Šluknov. To totiž v polovině 90. let prodalo celé sídliště i teplárnu soukromé společnosti. V celé lokalitě tím ztratilo jakýkoli vliv. „Dnes sklízíme problémy, které tahle privatizace přinesla,“ řekla serveru Aktuálně.cz starostka Eva Džumanová.
Pokud se dosavadní praxe na šluknovském sídlišti nezmění a jeho nájemníci budou stále platit horentní částky, míří podle expertů tamní Romové neodvratně do spárů lichvářů.
„Všechno by mohlo skončit klasickým scénářem. Lidé nebudou moci zaplatit některé výdaje a lichvář pro ně bude jedinou volbou,“ řekl LN Martin Šimáček z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách.
Ten upozorňuje na to, že formy lichvy se v Česku postupem mění. Zatímco v minulosti ji provozovali především lokální gauneři, kteří pocházeli ze stejného prostředí jako jejich dlužníci, nyní nemajetným lidem ochotně půjčují i nebankovní úvěrové společnosti. „Lidé čím dál častěji sahají po rychlých půjčkách některých soukromých firem. Vysoký je u nich jednak samotný úrok, ale zejména splátky při prodlení, které jsou vlastně likvidační a blíží se úrokům běžné lichvy,“ upozorňuje Šimáček.
Těžkooděnci u ubytovny Sport
Podle analýzy ústecké policie, která se lichvou podrobně zabývá, bývá pro obě strany, tedy pro lichváře i jeho dlužníka, „přijatelný“ padesátiprocentní úrok. Splácení takových částek je pro dlužníky prakticky nemožné, a nezbývá jim proto na běžné výdaje. „Nemají poté peníze například na úhradu nákladů spojených s bydlením, a odebírají proto elektrickou energii načerno. Při jednom šetření v ústecké části Předlice bylo zjištěno, že to dělali téměř všichni nájemníci jednoho z problémových domů,“ píše se v policejní analýze.
Samotní lichváři používají utržené peníze k nákupu nemovitostí ve vyloučených lokalitách. Jejich dlužníci se tak stanou současně i jejich podnájemníky. „Po zakoupení domů s nájemníky lichváři na tyto občany vyvíjejí psychický nátlak, aby podepisovali nové nájemní smlouvy s nevýhodnými podmínkami. Do volných bytů navíc stěhují nové romské rodiny, které nemají kde bydlet,“ tvrdí policejní zpráva.
