21. listopadu 2014 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Byl jsem otrok. Modlil jsem se, abych
se nezbláznil, říká vězeň svědomí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 14Diskuse
Běloruský disident a vězeň svědomí Zmicer Daškevič. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Běloruský disident a vězeň svědomí Zmicer Daškevič. | foto: Magdalena Slezáková, Lidovky.cz
Bylo mu pouhých 25 let, když ho běloruský režim odsoudil k otroctví v pracovním táboře. Nucená práce ho okradla o šest let života, přesto boj proti totalitě nevzdává. Domluvit se s Putinem či Lukašenkem? S diktátory, kteří vraždí své vlastní lidi? Otevřete oči, vzkazuje Evropě v rozhovoru pro Lidovky.cz běloruský disident Zmicer Daškevič.

Lidovky.cz: Moc Alexandra Lukašenka do velké míry pramení ze strategického spojenectví s Ruskem. Jak se na ní podepsala ukrajinská krize?
Lukašenko je autokrat, takže dle své libovůle dosazuje poslance, ovlivňuje úředníky a zasahuje do rozhodnutí justice. Nebezpečí, které pro něj představuje model ukrajinského Majdanu, chápe velmi dobře. Běloruská státní média dění na Ukrajině démonizují a unisono rozšiřují propagandu Kremlu.

ZMICER DAŠKEVIČ

  • Dnes 33letý Daškevič byl zatčen v roce 2006, kdy po boku desítek tisíc dalších demonstrantů otevřeně protestoval proti neregulérním prezidentským volbám
  • Jako člen nezávislé mládežnické organizace Mladá fronta, založené na křesťanských hodnotách, byl odsouzen za „činnost jménem nezaregistrované organizace“. 
  • Během výslechů byl mučen
  • Režim jej internoval v pracovním táboře a vznášel proti němu stále nová obvinění, mj. i kvůli tomu, že odmítl svědčit proti svému kamarádovi z Mladé fronty. 
  • Daškevič vyšel na svobodu v roce 2013. 
  • Do Prahy přijel jako host konference Za vaši a naši svobodu, již u příležitosti 25. výročí Listopadu uspořádal Člověk v tísni.

Lidovky.cz: Účinnou propagandu?
Bohužel, Lukašenko na úkor ukrajinské krize svou moc posílil. Ano, za dvacet let Lukašenkovy vlády ho mají Bělorusové po krk. Mají dost těch jeho nesplněných slibů, ekonomických krizí a veškerých dalších problémů, co má na svědomí. Dokonce i vězenští dozorci, kterých jsem za šest let internace v pracovních táborech poznal více než dost, mají Lukašenka prokouknutého, a to jsou součástí státního aparátu! Jenže pak přišla Ukrajina. A mnozí z lidí, které osobně znám a kteří Lukašenka ještě před rokem proklínali, teď stejně vztekle spílají prodemokratickým silám na Ukrajině. Hodně Bělorusů je produkt genetických inženýrů sovětské ideologie, což má velký vliv na jejich způsob myšlení. Státní propaganda do nich vepsala ruský militarismus, byť já osobně nechápu, co na tom všem vidí. Nejspíš pro ně ten mýtus silného Ruska představuje určitou světlou naději. A Lukašenko stojí na straně Kremlu, snad proto ho teď přijímají snáz.

Lidovky.cz: A nebojí se, že Rusko se po Ukrajině zaměří na Bělorusko? Minimálně Lukašenkova nedávná prohlášení naznačují, že si svou pozicí není úplně jistý...
Dám vám příklad: u příležitosti letošního výročí konce druhé světové války, jež se v Bělorusku slaví 9. května, měl Lukašenko projev v běloruštině – podruhé či potřetí za celých těch dvacet let, co je u moci! Musíte si uvědomit, že oficiálním jazykem Běloruska je ruština, zatímco postavení běloruštiny je velmi komplikované, veřejně se v podstatě nesmí používat. A Lukašenko teď bělorusky prohlásil, že pokud přijdou nějaké cizí síly, tak se Bělorusko bude bránit. Mimochodem, vůbec poprvé se u příležitosti oslav nerozdávala svatojiřská stužka. (Černooranžová stuha, jež je v ruském civilizačním okruhu tradičně symbolizuje vojenskou čest; v posledních měsících se připomíná na oděvech proruských vzbouřenců na Donbasu, pozn. red.) Lukašenko hraje na strunu toho zlomku běloruského nacionalismu, který po něm v zemi zbyl – cokoli, jen aby se udržel u moci. Moc dobře si uvědomuje, že ruská intervence na Ukrajině ohrožuje i jeho samého, a ví také, že všechno začalo právě od těch svatojiřských stužek a ruštiny.

Vladimir Putin (vlevo) a Alexander Lukašenko.

Vladimir Putin (vlevo) a Alexander Lukašenko.

Lidovky.cz: Diktátor má strach ze svého mecenáše. Není v tom jistý paradox?
Vypráví se anekdota, že Bůh požádal lidi, aby se rozdělili: chytří tam, krásní tam... až všichni odešli. Zůstala jen opice, která nevěděla, jak se rozhodnout. Podobně tápe i Lukašenko: na jednu stranu si chce udržet moc, ale v tom případě hrozí určité nebezpečí z Kremlu, který by ho o ni mohl připravit, na druhou stranu se však snaží zabránit pronikání demokracie do Běloruska. Ohodnotit jeho politiku není lehké, souhlasím, že často působí nelogicky. Jednou se vypraví do Ruska, kde slibuje, že mu bude vždycky stát po boku, podruhé vzkazuje Ukrajině: S teroristy není možné vyjednávat, chápu vaše stanovisko. Těžko z toho pak vyvodit, kam vlastně Bělorusko směřuje. Přesto odpověď znám, a je vcelku jednoduchá: pod Lukašenkem nespěje Bělorusko nikam. Jeho přání je vládnout neomezeně – jak mocensky, tak časově.

PSALI JSME:

Lidovky.cz: Zmínil jste, že opoziční hnutí v Bělorusku slábne. Čím si to vysvětlujete? Deziluzí z bezvýchodné situace, nebo represemi, kterými režim své odpůrce trestá?
Příčin je víc. Já sám jsem se proti režimu postavil v roce 1995, kdy Lukašenko na základě nezákonného referenda zavedl ruštinu jako oficiální jazyk země a vrátil vlajku ze sovětských dob, jen bez pověstného srpu a kladiva. Dodnes mi to nikdo nevysvětlil. Nemůžu pochopit, jak se může nějaká země zříct svého jazyka a vlajky, a nikdy jsem to nepřijal. Jenže za uplynulých dvacet let vyrostla nová generace, která si nepamatuje, že Bělorusko kdysi mělo vlastní jazyk a vlajku. A ti, kteří si ještě vzpomínají a chtěli bojovat... Podívejte, svým způsobem se opozice oslabila sama. Zaprvé je nejednotná. A pokud se jí nějaký protest přece jen podaří zorganizovat a dostat na něj lidi, slibuje: Přijďte na demonstraci, změníme naši zemi, vyhrajeme. Pak ovšem zasáhne policie, účastníky protestu zbije a pozavírá a nezmění se nic. Lidé by byli schopní se obětovat, obětovali by hodně, aby dosáhli svobody. Jenže když trpí bezvýsledně, k obětem není důvod.

Lidovky.cz: A vy sám s tím souhlasíte? Jako vězeň svědomí jste strávil léta v pracovních táborech, přesto proti režimu dál vystupujete...
Přesouvali mě z vězení do vězení, podmínky v nich se lišily. Na západě Běloruska, který byl součástí SSSR kratší dobu než východ, to bylo snesitelnější. Přístup dozorců byl nejen profesionálnější, ale i lidštější. Někteří z nich se mnou dokonce mluvili bělorusky, ačkoli jim za to hrozilo 15 dní za mřížemi. Na východě to bylo horší – hrozili samotkou, zimou... Jste v cele 1x1,5 metru, máte na sobě jen tenkou košili, půl hodiny se musíte zahřívat od podlahy, abyste mohli další půlhodinu spát. V trestanecké kolonii na severu země, v oblasti, odkud mimochodem pochází Lukašenko, jsme museli pracovat 12 hodin denně, 6 dní v týdnu. Řezali jsme dřevo na 60 let staré sovětské pile, a za tu námahu jsme dostávali plat, který za zdmi tábora odpovídá ceně dvou, tří nejlevnějších cigaret bez filtru. Byli jsme levná otrocká pracovní síla. 

Když odmítnete pracovat, strčí vás na samotku, která umí s lidskou psychikou provést hrozné věci. Já celu obcházel pořád dokola, modlil se... je nutné pořád něco dělat, zabít čas, aby se člověk nezbláznil. Další praktika, jinde celkem neobvyklá, ale v Bělorusku častá, je, že do tábora jednou za čas zavítají zástupci justice a za to stejné „provinění“, za které už vás jednou uvěznili, vás odsoudí znovu, často k ještě horšímu trestu. Děje se to opakovaně a vězňům to způsobuje velké psychické vypětí. Lidi nepohodlné režimu přepadávají v podchodech, vozí je kilometry za Minsk a tam jim vyhrožují, že jim někde v lese vykopou jámu a už je nikdy nikdo nenajde... S takovými věcmi se mám smířit?

Lidovky.cz: V Bělorusku je sice katastrofální situace v oblasti lidských práv, je však stabilní, snad až rutinní a dlouhodobá. Opakuje se a projevuje v běžných, každodenních věcech. A ty nejsou dostatečně sexy,“ posteskla si v rozhovoru pro LN dcera známého běloruského disidenta Uladzimira Njakljajeva. Souhlasíte, že světu je utrpení Bělorusů lhostejné? Co si například myslíte o tom, že totalitní režim mohl letos na jaře hostit hokejový šampionát?
Dívám se na to všechno s lítostí. Svět by měl pochopit, že takovými gesty zasazuje těžký úder všem bojovníkům za svobodu, ať už v Bělorusku, Rusku nebo na Ukrajině. Bohužel, pro mnoho lidí jsou středobodem peníze. Bylo tomu tak v roce 1936, kdy nacistický Berlín hostil olympijské hry, bylo tomu tak na začátku letošního roku, kdy se zimní olympiáda konala v Soči, a stejné to bylo i na jaře v Minsku. Před mistrovstvím úřady „preventivně“ pozatýkaly desítky, možná stovky opozičních aktivistů. Mezi nimi i mě. Sebrali mě, jak je jejich zvykem, v podchodě, a zadrželi na základě obvinění, že jsem vulgárně napadal kolemjdoucí. To je další z běloruských specifik: do vězení se nechodí za účast na demonstraci, ale za „narušování veřejného pořádku“. 

V prosinci 2010, v den prezidentských voleb v Bělorusku, Uladzimira...

V prosinci 2010, v den prezidentských voleb v Bělorusku, Uladzimira...

Ale opakuji, že lidská práva jsou masově porušovaná nejen v Bělorusku, ale i na Ukrajině a v samotném Rusku. A pak se váš prezident Zeman ruské vlády zastává! Češi by měli vědět, že propaganda, která vládne médiím, ať už ruským, nebo běloruským, se takových vyjádření nadšeně chytí. Prohlásí: Jen se podívejte, jak se vyjadřují vysoce postavení evropští politici! Vždyť Evropa za tím, co děláme, stojí! To opozici obrovsky demoralizuje, pak to vyznívá tak, že lidé, kteří bojují za svobodu, nechápou, co se ve skutečnosti děje, a jsou to vlastně jen takoví hlupáčci. Evropané vidí, jak agresivně se Rusko chová vůči Ukrajině, a někteří z nich si přesto myslí, že se vlastně nic neděje, že to všechno je od nich daleko. Domnívají se, že s Putinem nebo Lukašenkem se dá vycházet, nebo dokonce domluvit. S lidmi, kteří vraždí své politické oponenty! Otevřete oči.  

  • 14Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.