"Není mi stále zcela jasné, zda pan Bourke byl oběť, gauner nebo tak trochu oboje," okomentovala rozsudek soudkyně federálního okrskového soudu na Manhattanu Shira Scheindlinová. Zmínila také jeho charitativní činnost v medicíně. "Nějaká doba ve vězení, přestože krátká, je nutná. Úplatky musejí vyústit a vyústí v trest odnětí svobody," dodala nicméně.
Bourkemu hrozilo až deset let
Bourkeho právník Harold Haddon označil trest za "soucitný", protože jeho klientovi hrozilo až desetileté vězení. Nicméně dodal, že Bourke se plánuje odvolat a bude se snažit o změnu trestu na podmíněný. Bourke také během odvolání zůstane na svobodě.
Bourke popíral, že by o uplácení věděl. Rovněž obvinil Koženého, že jeho a další investory připravil o více než 180 milionů dolarů (přes tři miliardy korun). Svědci předvolaní během soudního procesu popisovali, že do Ázerbájdžánu létala letadla s taškami napěchovanými bankovkami v hodnotě milionů dolarů.
Přečtěte si také: |
Mimo jiné popisovali také nápadné vystupování Koženého, který se prý považoval za novodobého oligarchu. Bývalý člen ochranky Viktora Koženého například vypověděl, že Bourke byl jedním ze tří nebo čtyř hostů na večeři v newyorském hotelu St. Regis, za kterou Kožený zaplatil kolem 96 tisíc dolarů. V té době to byly zhruba tři miliony korun.
Bourke se spiknul s Koženým
Porota v červenci shledala třiašedesátiletého Bourkeho vinným z toho, že se spiknul s Koženým a uplatili mimo jiné někdejšího ázerbájdžánského prezidenta Gejdara Alijeva a další politické prominenty. Bourke podle soudu sám neuplácel, jen o úplatcích věděl. Kožený před soudem nestanul, protože je na Bahamách, které před dvěma lety zamítly americkou žádost o jeho vydání.
Uplácení představitelů cizích států je v USA trestným činem. Kožený tvrdí, že na něho jako na cizince se příslušný zákon nevztahoval. Žaloba ovšem namítá, že nakládal s penězi amerických investorů, a tudíž se ho jako zprostředkovatele zákon týká.
Bourke se s Koženým seznámil v roce 1997, když podnikatel českého původu hledal investory pro privatizaci ázerbájdžánského naftového průmyslu. Do operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři 350 milionů dolarů. Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu.
K investorům patřili také bývalý senátor a nynější zvláštní vyslanec prezidenta Baracka Obamy pro Blízký východ George Mitchell, pojišťovna AIG, fond Omega Advisors nebo GE Investment Corp.
