Autor ji v pondělí představil v pražském kulturním centru Kaštan. Publikace, která je výsledkem čtyřletého projektu, se zabývá mimo jiné tím, jak hudba ovlivnila společnost a tři generace české populace.
"Není to jen celé o hudbě, ale i o sociálních otázkách. O tom, jak hudba ovlivnila společnost, jak ovlivnila politiky, kteří proti ní brojili. Je tam i část o ideologii, jak se proti hudbě bojovalo. Je tam část o represích, jak se proti různým skupinám mládeže postupovalo," řekl historik Vaněk.
Uvedl, že využil grantu Akademie věd. Zaměřil se na výzkum ústředních i osobních archivů a sbírek, využil padesátky rozhovorů, zabýval se prací hudebních kritiků, zkoumal hudební časopisy.
Od Suchého až po punk
Kniha s úvodním slovem exprezidenta Václava Havla ale podle něj není ukotvena jen v českém prostředí. "Díval jsem se na téma i z pohledu komparace, jak to bylo ve světě, hlavně v USA a Británii," řekl. Zajímalo ho, jak hudbu ovlivňovala například válka ve Vietnamu a problémy s rasismem.
Zájemci v knize naleznou informace o hudebnících kolem Mikiho Volka, Pavla Sedláčka, Hells Devils, Jiřího Suchého či Jiřího Šlitra. V části o sedmdesátých letech si pak autor všímá útlumu, který přišel po letech šedesátých, dále undergroundového proudu, oficiálních hudebníků i osobností typu Vladimíra Mišíka.
Časovou řadu pak uzavírá kapitola o osmdesátých letech - punku, nové vlně, o kapelách, jako jsou Abraxas, Pražský výběr či Garáž a o hudebních scénách, které muzikantům poskytovaly prostor pro koncerty.
Vaněk se specializuje na orální historii. Je to jedna z metod historiografie a podle svých stoupenců zvláště v posttotalitních zemích je často jediným zdrojem informací o některých historických událostech, pro které existují jen jednostranné informace.
