Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Byla jsem Saddámova milenka, tvrdí žena. O diktátorovi napsala knihu

Lidé

  8:00
Psal se rok 1968 a šestnáctiletá Parisoula „Pari“ Lampsosová se jednoho letního večera chystala na večeři k sousedům. Oblékla si své oblíbené růžové šaty, nazula stříbrné střevíce a s mísou tabboulehu (arabského salátu - pozn. red.) vyrazila.

Můj život se Saddámem. Parisoula při autogramiádě knihy. foto: Repro LN.

Tam poznala muže v modrém obleku se zářivě bílou košilí. Sám se jí představil jako Saddám. Bylo mu 31 let a byl tehdy vlivným představitelem nacionalistické strany Baas.

Lampsosová tvrdí, že tehdy nevěděla, o koho jde, ale upoutal ji Saddámův zevnějšek. "Měl hluboké zlatavé oči. Okouzlil mě, byl to opravdový muž," vzpomíná. A právě tehdy, za doprovodu písně Franka Sinatry "Strangers in the night", podle Parisouly začal její komplikovaný, vášnivý a také nebezpečný vztah s bývalým iráckým diktátorem, který trval 30 let.

Pohádky tisíce a jedné noci
Ve své knize Můj život se Saddámem dnes sedmapadesátiletá Lampsosová, jež si teď říká Maria, detailně popisuje jejich vztah. Kritici knihu, která vyšla ve švédštině a byla prodána do dalších deseti zemí, považují jen za autorčiny divoké fantazie, jak "vystřižené" z Pohádek tisíce a jedné noci.

Lampsosová žila ve Švédsku několik let pod skrytou identitou a nemá ráda, když o ní novináři mluví jako o "milence". "Já byla víc než jen obyčejná milenka. Pocházela jsem z lepší společnosti, mluvila čtyřmi jazyky a měla dost svých peněz. Byla jsem noblesní. Nejsem jako ty ostatní ženy, které Saddám měl," prohlašuje.

Ale Parisoula nechává ve své knize řadu otázek nezodpovězených. Její příběh často nabírá takové zvraty, že by je nevymyslel ani hollywoodský scenárista, píše deník Los Angeles Times. Mnozí ji označují za zlatokopku, která se chce jen obohatit. Nejčastěji je jí vytýkáno, proč se po takové době, kdy se ve strachu skrývala, nechala najednou vyfotografovat na přebal své knihy.

„Limuzína mě odvezla do jeho paláce. Tam jsme spolu trávili hodiny, někdy i dny.“


Lampsosová kritiku odmítá. A přestože nemá žádnou společnou fotografii ani jediný dopis, její fotografie se Saddámem prý objevili američtí vojáci v roce 2003.

Lampsosová popisuje samu sebe jako naivní dívku z bohaté řecko-libanonské rodiny. Její otec pracoval pro irácký ropný průmysl. Rodina se přestěhovala do irácké metropole z Bejrútu. Mnozí jí přezdívali "Princezna z Bagdádu". Parisoula trávila dny u bazénu a v drahých klubech.

Když se seznámila se Saddámem, její bezstarostné dny skončily. Saddám si "svůj majetek" žárlivě střežil. "Jezdila pro mě limuzína, která mě odvezla do jeho paláce, kde jsme spolu strávili několik hodin. Pak mě limuzína zas odvezla domů," vypráví Parisoula, jak probíhaly její schůzky se Saddámem. Později se začala bát o život, tak se pokusila z Iráku uprchnout. Povedlo se jí to až napodruhé. Usadila se ve Švédsku u jedné ze svých dcer. Žije na venkově, daleko od prostředí luxusních paláců, na které bývala zvyklá. Přesto říká, že "její srdce je stále v Bagdádu".

Lampsosová je matkou tří dětí, o tom, kdo je jejich otcem, však zatvrzele mlčí.