Letos se setkání konalo potřiadvacáté. Přišly na něj stovky bývalých vězňů, jejich rodinných příslušníků i dalších lidí, kterým tato část historie není lhostejná, řekla Vlasta Preislerová z karlovarské pobočky Konfederace politických vězňů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Političtí vězni si opakovaně posteskli i nad tím, že se společnost stále nevypořádala s komunistickou stranou a že ji nepostavila mimo zákon, uvedl například za slovenské politické vězně Ján Baník. Řečníci také upozornili na to, jak je důležité předávat mladým lidem vzpomínky a zážitky vězňů, aby nezanikly.
Šéfka konfederace byla převezena do nemocnice
V předchozích letech bývalí "muklové", kteří přežili těžké podmínky pracovních lágrů, kritizovali, že ČR dosud nepřijala zákon o třetím odboji. Letos už zákon platí, ale političtí vězni k němu mají stále připomínky, připomněla šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.
Jak zjistila ČTK, Kavalírovou postihla po skončení akce po obědě nevolnost a musela být převezena do nemocnice. Preislerová připustila, že jednomu z účastníků akce se udělalo špatně, nechtěla ale nikoho jmenovat. Stejně tak mluvčí karlovarské záchranné služby Barbora Silná, která pouze uvedla, že záchranáři převezli na internu nemocnice v Ostrově osmaosmdesátiletou ženu.
"Není to zřejmě nic vážného, paní Kavalírová byla trochu dehydratovaná a zřejmě se jí udělalo špatně z horka," řekl serveru iDnes zdravotní ředitel ostrovské nemocnice Jiří Štefan. Lékaři ji preventivně přijali na pozorování na internu. Nemocnici by měla opustit v neděli, napsal iDnes.
Třetí odboj
Zákon o třetím odboji začal platit symbolicky v den 22. výročí sametové revoluce, tedy 17. listopadu loňského roku. Účastníci třetího odboje mohou dostat podle zákona peněžité ocenění 100 000 korun, pozůstalí manželé po nich poloviční částku. Předloha popisuje formy odboje a odporu. Vyjímá z něj lidi, kteří například byli zaměstnáni u bezpečnostních složek nebo byli členy KSČ. Za odbojáře nebudou považováni ani lidé, jejichž odboj byl veden "zavrženíhodnou pohnutkou".
V okolí Jáchymova bylo v 50. letech několik pracovních lágrů, ve kterých političtí vězni pracovali. Dnes už většina z nich nestojí, místa jsou zarostlá, uvedla Preislerová. Nejen bývalí vězni, ale i zájemci o historii si zde mohou projít naučnou stezku, která přibližuje období od konce 40. do začátku 60. let, kdy v dolech v nelidských podmínkách pracovaly desetitisíce politických vězňů.
