5. září 2015 15:15, aktualizováno  17:21 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Klaus založil petici proti imigraci. Seznam stáhl, podepsali se ‚Lenin či strýček Skrblík‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 762Diskuse
Václav Klaus v Institutu Václava Klause | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Klaus v Institutu Václava Klause | foto: Dan MaternaLidovky.cz
LYSÁ NAD LABEM/PRAHA Bývalý prezident Václav Klaus inicioval novou petici proti imigraci. Dokument, který v sobotu představil v Lysé nad Labem, vyzývá českou vládu k zajištění vnitřní bezpečnosti a vnější nedotknutelnosti hranic státu všemi prostředky včetně využití policie a armády.

O případných změnách v této oblasti by podle něj měli rozhodovat lidé v referendu nebo by vláda měla o takový mandát požádat v předčasných volbách. Za výzvou podle Klause nestojí jen on, ale i jeho kolegové a přátelé a Klaus věří, že má i podporu tisíců občanů.

Čísla a fakta o uprchlících v EU

  • Nejvíce (skoro 203 000) osob, které se snažily získat azyl, přišlo do Německa - to je 32,4 procenta. Následuje Švédsko (13 procent), Itálie (10,3 procenta), Francie (10 procent), Maďarsko (6,8 procenta), Británie (5,1 procenta), Rakousko (4,5 procenta), Nizozemsko (4,2 procenta) a Belgie (3,6 procenta). Devět z deseti žádostí o azyl v EU bylo podáno jen v těchto devíti zemích.
  • Na opačném konci pořadí jsou východoevropské země, jako je Estonsko (méně než 0,1 procenta), Slovensko, Lotyšsko, Slovinsko, Chorvatsko nebo Litva.
  • Pokud se vezme v úvahu podíl žadatelů k obyvatelstvu dané země, situace se mění: s 8,4 žadatele na 1000 obyvatel zaujímá Švédsko první příčku. Za ním je Maďarsko (4,3 žadatele), Rakousko (3,3 žadatele o azyl na 1000 obyvatel), Malta (3,2 žadatele) a Dánsko (2,6 žadatele). Německu v tomto pořadí patří až šesté místo (2,5 žadatele).
  • Nejnižší je tento poměr v Portugalsku (pod 0,1 žadatele), na Slovensku, v Rumunsku, Estonsku, Španělsku, Chorvatsku a České republice (ve všech případech 0,1 žadatele).
  • Pětina (skoro 123 000) všech žadatelů pochází ze Sýrie. Šedesát procent z nich bylo zaregistrováno v Německu a ve Švédsku. Sedm procent migrantů pochází z Afghánistánu, šest procent z Kosova.
  • Nejvíce (48 000) žádostí o azyl loni vyřídilo kladně Německo, Švédsko udělilo azyl 33 000 lidem, Francie a Itálie každá 21 000, Británie 14 000 a Nizozemsko 13 000. Více než 80 procent všech kladných rozhodnutí o přidělení azylu v EU připadá na těchto šest zemí.

Přiměly ho k ní prý mimo jiné žádosti veřejnosti, aby přišel s iniciativou, která by byla protiváhou nedávné výzvy českých vědců k toleranci vůči uprchlíkům.

„Říkali mi, prosím vás, udělejte něco, aby nezůstala jenom ona výzva našich kvazivědců a kvaziakademiků,“ uvedl Klaus.

Petici bývalého prezidenta v sobotu kritizoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle nějž Klaus téma uprchlické krize populisticky využívá. Podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka jde o vlamování se do otevřených dveří. Také podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Klausova petice debatu o migraci dále neposouvá. Podle Sobotky není třeba petic, ale jasných kroků na úrovni Evropské unie. Klausova iniciativa ho prý nepřekvapila.

Falešný pocit solidarity

Ke Klausově iniciativě se mohou lidé od sobotního rána připojit na webových stránkách www.protiimigraci.cz. Klaus je prvním signatářem. „Chtěl bych zdůraznit, že nejsme lhostejní k utrpení tisíců lidí, kteří jsou produktem válek či podobných katastrof, ale - a to je strašně zásadní - odmítáme manipulaci veřejným míněním vytvářením falešného pocitu solidarity s těmito migranty,“ prohlásil Klaus.

Obavy veřejnosti by podle něj neměly být bagatelizovány. „Nesouhlasíme také s tím, aby různé elitářské skupiny skryté za fasádou vědců, akademiků či domnělých morálních autorit byly vydávány za normu veřejného mínění,“ dodal.

Petr Macinka z Institutu Václava Klause uvedl, že podpisů pod peticí rychle přibývá. Během prvních dvou hodin po zveřejnění zprávy v médiích výzvu na internetu podle něj podpořilo přes 10 000 lidí. Akce se ale stala i terčem recesistů, kteří se podepisovali smyšlenými jmény nebo například jmény historických osobností. Na listině se tak objevil Vladimir Iljič Lenin, Adolf Hitler nebo strýček Skrblík.

Ze stránek byl proto odstraněn seznam podporovatelů a bylo tam umístěno jen počítadlo. Kolem 14:30 ukazovalo přes 14 000 podpisů. Macinka tvrdí, že po stažení seznamu se mezi podporovateli už smyšlená jména neobjevovala. „Seznam budeme postupně zveřejňovat,“ dodal.

Postoj Visegrádské čtyřky

V pátek premiéři zemi visegrádské čtyřky, tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, důrazně odmítli chystaný návrh Evropské komise na přerozdělení dalších 120 000 uprchlíků v rámci EU. Klaus, který kvóty pokládá za žert, je přesto přesvědčen, že čeští politici zbytečně otálejí a nehájí bezpečnost občanů. Premiér Sobotka sice podle něj svou rétoriku proti předchozím týdnům trochu posunul, přesto podle Klause problém podceňuje.

„Máme pocit, že se naše vláda staví váhavě a alibisticky a že dostatečně jasně nečelí narůstajícímu tlaku lídrů evropských velmocí, abychom jako už tolikrát v minulosti dali přednost něčemu jinému než naším vlastním národním zájmům,“ prohlásil Klaus.

Vadí mu také, že je lídry EU kritizován postoj Maďarska, které se podle něj snaží principy schengenského prostoru dodržovat. Masová migrace podle Klause představuje vážné ohrožení stability Evropy, členských zemí EU i ČR. Země na hranici schengenského prostoru mají podle bývalého prezidenta povinnost zajišťovat vnější hranice a vracet migranty do jejich zemí.

Zemanova podpora

Prezident Miloš Zeman během své návštěvy Číny na nedělní tiskové konferenci protiimigrační iniciativu svého předchůdcepodpořil. „Tato iniciativa obsahuje stejné myšlenky, jako já říkám celou dobu... Myslím si, že v tomto s Václavem Klausem souhlasím.“

Výzva k solidaritě

Česká olympijská medailistka Věra Čáslavská naopak připomíná mezinárodní vlnu solidarity v roce 1968 a vyzývá spoluobčany, aby se zbavili strachu a lhostejnosti.

„Vážení spoluobčané, obracím se na Vás, abychom společně prolomili strach, lhostejnost a neúctu k životům těch, kteří jsou nyní v nouzi. Naši vzdálení i blízcí předkové tuto zemi budovali tak, abychom my mohli žít v demokracii a právním státě, který nám zaručuje základní lidská a občanská práva, abychom se těšili plné občanské i lidské důstojnosti. Stálo to nezměrné úsilí, překonávání strachu, pot a krev. My to štěstí dnes máme, zatímco se jiní o to dosud marně snaží a není jejich vina, že se narodili v zemi, kde zuří konflikty, bída a hlad,“ stojí v úvodu výzvy, kterou Čáslavská rozeslala.

Výzva Věry Čáslavské spoluobčanům

Vážení spoluobčané,
obracím se na Vás, abychom společně prolomili strach, lhostejnost a neúctu k životům těch, kteří jsou nyní v nouzi.

Naši vzdálení i blízcí předkové tuto zemi budovali tak, abychom my mohli žít v demokracii a právním státě, který nám zaručuje základní lidská a občanská práva, abychom se těšili plné občanské i lidské důstojnosti. Stálo to nezměrné úsilí, překonávání strachu, pot a krev. My to štěstí dnes máme, zatímco se jiní o to dosud marně snaží a není jejich vina, žese narodili v zemi, kde zuří konflikty, bída a hlad. Jako Evropané, kteří jsme ve 20. století vypustili do světa dvě zničující války, bychom měli dobře vědět, oč jde. Tím spíše, že to byly války a hlad, které v minulosti vyhnaly do světa milióny Evropanů.

Jen solidarita a spolupráce dokáže udělat náš svět snesitelnějším. O lidskou důstojnost nepřichází lidé na útěku, ale připravujeme se o ni my sami tím, že jim odmítáme pomoc, tím že necháváme vyčerpané uprchlíky před zavřenými dveřmi. Pomoc jim znamená i pomoci sobě, své občanské a lidské hrdosti před Evropou, před světem, ale především před sebou samými. A mějme na paměti, jak se dnes chováme my k nim, mohou se příště chovat oni k nám, ocitneme-li se v nouzi. A kdo o životě něco ví, ví také, jak snadno a rychle se lze do nouze a zoufalství propadnout.

Na svůj národ jsem byla celý život hrdá. Prožívala jsem neopakovatelné okamžiky mezinárodní solidarity v roce 1968, prožívala jsem ojedinělé chvíle nenásilné revoluce 1989, která této zemi přinesla sebevědomí a celosvětový respekt. Vím proto, jaké dobré vlastnosti dokážeme projevit.Prosím, zbavme se strachu a lhostejnosti a nedopusťme, aby jediné hlasy, které bude z České republiky slyšet, byly hlasy populistických politiků, extrémistů a xenofobů. Nedopusťme, aby se za naše chování musely naše děti stydět. Prosím, navažme na to dobré, co tomuto národu pomáhalo přežít i ty nejtragičtější chvíle v jeho historii a pomožme těm, kteří to potřebují.

Věra Čáslavská, Martin Odložil, Martin Vidlák

ČTK, Lidovky.cz
  • 762Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz