Pak na ni narazím, na maličkou kavárnu, kterou prozrazují jen kovové stolečky před vchodem a tyrkysové dveřnice, v samém koutku Kapucínského náměstí. Milá holčičí obsluha skoro jako by sem spadla odněkud z Provence.
Žádné levandule v bílých květináčích tu ale nečekejte, interiér je kontrastně poskládaný. Výrazný bar, jukebox na staré vinyly, osvětlení z žárovkových pásů, funkcionalismem cinknuté židle z ohýbaných trubek a hlavně - ta podlaha! Velké barevné dlaždice. Celé to působí mile omšelým dojmem. Chcete chvíli líně posedět nad kávou a sobotními novinami? Jen směle dál!
Zkoušímkafe Bon-bon, malé presso s jesenkou. Zní to sladce a chutná skvěle. Stejně jako řecký jogurt s ořechy (33 Kč). Nic podobného jsem v české kavárně ještě nepotkala. Když kvůli ničemu jinému, na něj se sem budu vracet. Mají tu dezerty ze slavného brněnského cukrářství Kokino, ale také pivo nebo nakládaný hermelín.
Ve vlaku pak zkouším najít webové stránky téhle minikavárny. Nikde nic, jen Facebook. Něco se ale přece dozvídám: Tungsram se to tu jmenuje podle maďarského výrobce žárovek a elektronek. Tak proto žárovky! O důvod víc k další návštěvě.
S KÝM SEM ZAJÍT: zajděte sami, jen tak se povalovat s notebookem či novinami při čekání na vlak, případně s pár přáteli, kterým nebude vadit, že váš rozhovor můžou slyšet i u vedlejšího stolečku.
