Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Čeho policie v Litvínově (ne)dosáhla

Názory

  7:30
Při pondělním zásahu Policie ČR dokázala chránit v litvínovském Janově žijící Romy před předem ohlášeným nájezdem několika stovek násilníků. A nejen je, ale veškeré obyvatelstvo sídliště. Za tohle policii patří velké uznání. Otázkou však je, za jakou cenu to policie dokázala, proč se rozhodla pro takovou strategii a jak si případně komplikovala pozici před dalšími střety, které nemusí být předem ohlášené.

Policisté se připravují na pochod extremistů. foto: Libor ZavoralČTK

Pokud soudní znalec, jehož policie nasadila v Janově, aby posoudil, zda na manifestaci Dělnické strany dochází k porušování zákona, řekl, že těžko mohl vybídnout k ukončení akce extremistů ještě před bitkou, protože špatně slyšel projevy (a na otázku, proč nešel blíž, vysvětlil: „Bál jsem se“), zájem policie o jeho práci nebyl upřímný. Přece jej mohli dostatečně chránit anebo mu zprostředkovat živý přenos projevů.

Velitel zásahu Oldřich Zeman hodnotil práci svých lidí v Janově jako úspěšnou. Mnoho věcí ale pominul. Nedošlo na místě k milionovým škodám na majetku policie i občanů? Neviděli jsme na záběrech, že někteří značně demoralizovaní policisté mlátili přítomné lidé hlava nehlava?

Nepochopitelný postup policie
Abychom pochopili strategii zásahu v Janově, připomeňme si přípravu policie. Na přístupových cestách už tři dny před akcí kontrolovala stovky vozidel. Já sám jsem zhruba tři hodiny před začátkem akce projel policejní kontrolu v Mostě. Policista, který mne zastavil, se nedíval do kufru, ve kterém bych teoreticky mohl vozit desítky zbraní - i střelných. Dojel jsem v klidu přímo na litvínovské sídliště Janov.

Dělnická strana i zakázaná organizace Národní odpor předem nahlásily na svých webových stránkách, že - tak jako před měsícem - i 17. listopadu 2008 znovu míří na sídliště, kde mělo dojít k násilnému střetu s jeho obyvateli. Tentokrát vedení města dokonce souhlasilo. Ani se nepokusilo prosadit jinou trasu pochodu, která by umožnila chránit majetek a občany města lépe. A podle všeho i vedení policie nemělo námitky.

I když v minulosti jinde policie často prosadila změny ohlášených tras, nyní připustila, že se dav zhruba šesti stovek radikálů dostane do bezprostřední blízkosti avizovaného místa střetu. Z trasy pochodu město nechalo dokonce odtahovat auta majitelů, kteří je tam přes varování ponechali.

Na stejný den Pavel Musil, neromský obyvatel Janova, nahlásil v zákonné lhůtě demonstraci Romů v Hamerské ulici v Janově. Tu město zakázalo, souhlasilo však se změnou místa plánované demonstrace Romů. Co u Romů bylo možné, to si město u neonacistů nedovolilo.

Místo toho, aby policie zastavila evidentně ozbrojený dav u bývalého nákupního centra před Janovem (to je opuštěné a čeká na rekonstrukci), zasáhla v místě poměrně hustě osídleném. Vytlačila násilníky do vilové čtvrti, kde místní lidé předem nemohli čekat pouliční boj. Proto na ulicích zanechali svá auta. Jejich soukromý majetek tak nakonec byl značně poškozen.

Uvozovky dolníPolicie opakovaně nedokázala obklíčit většinu násilníků, zadržet je a tím zabránit konfliktu.Uvozovky horní



 






Velitel zásahu Oldřich Zeman vysvětlil, že skupiny demonstrantů už během pochodu záměrně odbočily z plánované trasy, porušily tedy dohodu, a proto policie zasáhla. Mnoho věcí ale pominul. V Česku zakázaná organizace Národní odpor, která ve skutečnosti organizovala a vedla pochod, od začátku nechtěla pochodovat ohlášenou trasou. Svůj záměr dostat se co nejblíže Janovu, pak se rozdělit a menšími bojůvkami zahájit partyzánský boj uskutečnila - a znovu se jí to osvědčilo.

Policie opakovaně nedokázala obklíčit většinu násilníků, zadržet je a tím zabránit konfliktu. Výsledkem pouličních bojů více než 500 násilníků a spáchání tisíců závažných trestných činů (jako např. házení dlažební kostky na člověka) je 15 obviněných z výtržnictví, tedy z hlediska možného postihu zcela zanedbatelného paragrafu. Ani jeden obviněný není ve vazbě.

Několik možných vysvětlení
Jaké závěry lze činit z těchto poznatků? Policie selhala ve více oblastech. Nedokázala zabránit ozbrojování násilníků a značnému poškozování majetku. Zadržela a obvinila pouze zlomek velké masy pachatelů. Zatím nedokázala „odstíhat“ hlavy zločinného spolčení, jež téměř dokonale celou akci násilníků řídily.

Vysvětlení může být více. Po zkušenostech z 18. října 2008 mělo být vedení policie na možnost pouliční války dobře připraveno. Nebylo a podle všeho si střet samo přálo. Co tedy vlastně chtělo? Buď vyzkoušet různé strategie v reálu (akce takového typu jsou pro tento záměr téměř nezaplatitelná příležitost). Anebo záměrně dát najevo vedení města Litvínova a jeho obyvatelstvu, že vytvoření sociálních výbušnin typu romských ghett policie do budoucna na úkor místních policistů už nebude trpět.

Hlídání mnohatisícových ghett totiž přesahuje možnosti městské policie. Anebo chtěla hlavu ministra vnitra. Po nedávných čistkách v řadách policie na příkaz Ivana Langra je i to možné. Veškerá další vysvětlení se mi zdají být naivní.
Autor: