„Během posledního desetiletí se režim čím dál více vzdaluje od respektování lidských práv zapsaných v naší ústavě. Současná vláda se čím dál více vrací k sovětské praxi nerespektování vlastních slibů,“ uvedla osmaosmdesátiletá disidentka, která sama zažila sovětské represe. Kritizovala režim Vladimira Putina také za zákony a překážky, kterým se snaží bránit v činnosti nevládním organizacím.
Cenu Václava Havla získal Anar Mammadli. Nepřevzal ji, sedí ve vězení |
Cena, se kterou se váže odměna 60 tisíc eur (asi 1,6 milionu Kč), byla Alexejevové udělena během zvláštního ceremoniálu na úvod zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Celkem osmnáct ruských poslanců, kteří jsou členy tohoto shromáždění, projev Alexejevové nevyslechlo. Neúčastní se totiž jednání na protest proti tomu, že je shromáždění loni kvůli ruské anexi Krymu zbavilo práva hlasovat.
„Ljudmila Alexejevová inspirovala mnoho generací aktivistů v Rusku i v zahraničí, aby se oddali bitvě o spravedlnost,“ uvedla předsedkyně shromáždění Anne Brasseurová.
Alexejevová je v současnosti nejznámější ruskou obránkyní lidských práv. V mládí opustila slibnou akademickou kariéru a připojila se k sovětskému disidentskému hnutí. V 70. letech byla nucena emigrovat do USA, po roce 1989 se vrátila do Ruska. V roce 1996 se stala předsedkyní obnoveného Moskevského helsinského výboru. V roce 2009 jí byla společně s dalšími představiteli hnutí Memorial udělena Sacharovova cena za svobodu myšlení.
Cenu Václava Havla za lidská práva uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
