„Jsem překvapen postoji a náladou vĕtšinové společnosti k uprchlíkům postižených válkou. Pokud by to bylo možné, tak rád pomůžu a nĕjaké rodinĕ ze Sýrie mohu nabídnout jak ubytování, tak minimálnĕ pro jednoho člena rodiny i zamĕstnání,“ píše například v mailu adresovaném Sdružení pro integraci a migraci nejmenovaný muž.
Po vzoru Univerzity Karlovy. Pomoc uprchlíkům zvažují i další vysoké školy |
Podobné maily posílají i další lidé z Česka, kteří jsou zaskočeni vlnou nesnášenlivých komentářů na adresu uprchlíků. „Ráda bych se zeptala, zda je možné se přihlásit k přijetí jednoho až tří dětí a po nutnou dobu se o ně postarat. Jsme rodina se čtyřmi dětmi, tři z nich jsou už dospělé, a myslíme si, že máme možnost pomoci potřebným,“ uvádí v konverzaci se sdružením starší dvojice, která chce zpříjemnit život utečencům (příklady uvádíme beze jmen, protože si to dotyční přáli - pozn. red.)
Nejen bydlení. I pleny jsou potřeba
Pomáhat se dá ale i se zdánlivě drobnějšími záležitostmi. Mladá maminka Kateřina Ptáčková z Prahy si proto v poslední době často dopisuje se svými známými a kamarády kvůli nákupu dětských plen. Společně totiž pomáhají uprchlickým rodinám v nouzi, které nemají na základní hygienickou potřebu pro miminka.
„Organizace pro pomoc uprchlíkům avizovala, že tohoto zboží mají nedostatek. Tak jsem přes sociální sítě napsala dalším lidem, s nimiž jsme společně přispěli na velký nákup. Každý z nás věnoval částku v řádu stovek korun, takže to pro nás nebyl takový problém,“ vypráví se skromností v hlase socioložka Kateřina, která je momentálně na rodičovské dovolené. Pomoc lidem v těžké životní situaci ji připadá jako úplná samozřejmost.
Ráda pomůžu. Zn.: až bude potřeba
Sama si totiž dobře uvědomuje, jak jsou pleny, ale i další hygienické potřeby nepostradatelné při péči o ty nejmenší. Tím však její ochota pomáhat zdaleka nekončí. Kontaktovala i další organizace, protože se rozhodla darovat peníze. „Až to bude aktuální, ráda bych kromě materiální pomoci pomohla i jinak. Kdyby byla potřeba, můžu třeba pomoct s doprovodem na úřady nebo s organizací volného času pro uprchlické děti,“ jmenuje, s čím chce případně dále pomoci.
Sbírka pro uprchlíky: Dětské plenky poputují tam, kde jsou potřeba a lidé je nemají.
A není rozhodně sama, kdo chce být solidární vůči těm, kteří prchají ze své domoviny. Pomocnou ruku v souvislosti s uprchlickou krizí v Evropě podávají v Česku jak jednotlivci, tak celé firmy.
Před nedávnem například jistý ředitel firmy vyrábějící satelity věnoval sto tisíc korun na konto přesídlených uprchlíků v Gruzii. Mnozí si uvědomují, že i hledání zaměstnání může být pro nováčky na pracovním trhu a navíc v cizí zemi dosti obtížné. „Naše firma dlouhodobě hledá zaměstnance především technických profesí. Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti strávil nějaký čas na Ukrajině, chtěl bych nabídnout práci, nikoliv nezbytně, ukrajinským migrantům,“ nabízí pomoc šéf jisté společnosti, která si nepřála být jmenovaná.
V některých případech se podařilo věci dotáhnout do zdárného konce. Několik uprchlíků totiž v Česku už svou práci našlo. Potvrzuje to mimo jiné zástupkyně ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Lída Bobysudová. „Dlouhodobě spolupracujeme s jednou firmou (název nechtěla z obavy prozradit - pozn. red.), která dlouhodobě zaměstnává lidi, kteří v Česku teprve začínají s integrací. Je to těžká manuální a úklidová práce,“ říká s tím, že práci získalo minimálně pět jejích klientů.
Celkově se na organizaci, která oslavila již dvacáté výročí, obrací s nejrůznějšími problémy přibližně 2500 lidí ročně, přičemž kvůli zájmu o práci asi stovka z nich.
Nabídky chodí i Správě uprchlických zařízení, která spadá pod ministerstvo vnitra. „Jde především o nabídky na ubytování, ty občas bývají spojeny i s možností práce,“ uvádí mluvčí resortu Gabriela Vaňková. Přitom ještě nedávno žádné podobné zprávy ministerstvu téměř nikdo neposílal.
Ačkoli lidé nejčastěji darují věci materiální povahy, jiní vidí v pomoci druhým svou budoucnost, a tak poptávají práci na pozici dobrovolníka v různých neziskových organizací.
S autem na cestách. Kdekoli a kdykoli
Někteří jsou však ochotní odjet i přímo do centra dění. To se týká například humanitárního pracovníka Ondřeje (příjmení si nepřál uvádět, redakce ale jeho totožnost zná - pozn. red.), který plánuje odjezd na Balkán, kam denně přijíždějí tisíce uprchlíků.
Mladý muž s dobrodružnou povahu by rád spolupracoval s makedonskou organizací Legis. Nápad mu vnukl Čech, s nímž server Lidovky.cz před nedávnem dělal rozhovor o zážitcích z města Gevgelia (celý jej najdete ZDE), kde na nádraží pobývaly tisíce lidí, včetně miminek. „Již delší dobu pomáhám na Ukrajině, byl jsem tam několikrát jako dobrovolník. V Česku pak něco vydělám a díky tomu mohu odjet na nějaký čas pomáhat tam, kde je to potřeba,“ vypráví.
„Je šokující, že v Rusku se ničí evropské potraviny a na břehu Evropy nemají utečenci co jíst. Lodě přeplněné rodinami se potápí a liknavá pomoc už stála životy mnoha z nich,“ říká Ondřej, který na Ukrajině.strávil dva roky. Pomohl tam vybudovat klub pro mládež z ulice a několikrát se účastnil humanitární misí. K těm používá výhradně své finance a auto, na nějž si sám napsal ve čtyřech jazycích spojení „humanitární pomoc“.
Humanitární pracovník Ondřej strávil dva roky na Ukrajině, teď by rád odjel do Makedonie
Humanitární pracovník Ondřej jezdí tímto autem. Rád by se v něm dostal i do Makedonie.
Ondřej je ale spíše výjimkou. Češi většinou pomáhají jednorázově a z Česka. „Mailem nebo do zpráv na Facebooku mi během posledních týdnů přišlo už několik proseb o radu, kam se mají dotyční obrátit, když by rádi poskytli svůj byt, pokoj nebo dům případným uprchlíkům v nouzi. Někteří další mi psali, že by rádi některé zaměstnali a dali jim šanci, jiní by rádi pomohli jako dobrovolníci,“ jmenuje svoje zkušenosti šéf kampaně HateFree Culture Lukáš Houdek.
A jak pomoc vlastně probíhá?„Pokud chce někdo přispět finančně, tak my vytipujeme třeba tři naše klienty, kteří jsou v krizi a anonymizovaně je pošleme dárci, aby si vybral, komu chce pomoct. Pak peníze pošle naší organizaci a my je předáme uprchlíkům,“ vysvětluje Bobysudová z neziskové Organizace pro pomoc uprchlíkům. S bydlením je to však složitější. „Ubytování je možné poskytnout jen tomu, kdo má pobytové oprávnění a je tady legálně,“ uvedl k tématu Knězek z téže instituce. |
„Napsal mi jeden můj známý, který má velké sklady s oblečením a bude je rušit. Tak se mě ptal, jestli by přebytečné zimní oblečení nemohl věnovat uprchlíkům a jak by se to dalo udělat,“ vypráví dále.
Kromě toho se mu ozval také muž, který napřesrok uvolní svůj byt a rád by ho zadarmo poskytnul někomu, kdo jej potřebuje. Nejlépe nějaké uprchlické rodině.
„Poměrně dost lidí mě oslovilo i kvůli tomu, že by chtěli někde aktivně pomáhat přímo v táborech nebo s asistencí při integraci,“ pokračuje Houdek. Zakladatel projektu proti nenávisti HateFree však míní, že by zájemců mohlo být ještě více, kdyby věděli, kam se obrátit.
Němečtí politici chtějí nařídit umísťování uprchlíků do prázdných bytů |
V Česku se pomocí pro uprchlíky zabývá například Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení pro integraci a migraci, dále také Správa uprchlických zařízení, která provozuje integrační azylová střediska. Všechny instituce potvrzují nárůst zájmu o pomoc uprchlíkům. Jaký je důvod? „Tím jak je hodně negativních reakcí v souvislosti s tímto tématem, tak to některé lidi naopak vede k tomu, že chtějí projevit solidaritu,“ vysvětluje si ochotu pomáhat Bobysudová, která má chod organizace pomáhající uprchlíkům na starosti.
Pomoc? S bydlením i školními potřebami
V Česku ale vznikají i drobnější sbírky. Lidé tak mohou například pomoci uprchlickým rodinám, které posílají své děti do škol a chybí jim základní vybavení. „Už brzo začíná školní rok. Pro 30 dětí z rodin, které nedávno získaly azyl v ČR, sháníme školní pomůcky,“ uvádí na své facebookové stránce Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Také pražské sociální centrum Klinika pořádá svoji sbírku, a to pro deteční zařízení v Bělé pod Bezdězem. „Minule se nám podařilo nasbírat během 24 hodin tolik věcí, že se ani nevešli do dodávky. Podle informací přímo z místa víme, že věci se k potřebným dostali a byli využity, proto opakujeme sbírku,“ píší na sociální síti. Chtějí tak prý vyjádřit solidaritu s několika stovkami lidí, kteří v detenčním středisku v čekají ve „vojenských“ podmínkách.
