Tak jako ostatní šéfové vlád unijních zemí chce i Česko přimět Londýn k jasnému vyjádření, že je třiačtyřicetiletá spletitá historie britského členství v EU teď u konce.
„Chceme, aby Britové oficiálně oznámili svůj odchod co nejdřív, aby se neprodlužovalo období nejistoty, kdy máme po referendu, ale britská vláda oficiálně neřekla, že chce odejít. Dokud to neřekne, nemůžeme začít jednat o tom, jak bude rozvod vypadat,“ objasnil před vrcholnou schůzkou v Bruselu českou pozici Tomáš Prouza, státní tajemník pro EU, který se včera stal šéfem vládní pracovní skupiny pro brexit. Ta by do září měla představit české priority pro vyjednávání odchodu Velké Británie z EU, které pravděpodobně začne až na podzim.
Čeští politici komentují brexit. Klaus chválí Brity, kteří se postavili ‚impériu‘ |
I v Česku převažuje údiv a lehké naštvání nad tím, že desítky hodin strávených vyjednáváním nad politickými ústupky Britům spadly pod stůl – aniž by Londýn v brzké době své členství v EU oficiálně ukončil.
„Od minulého pátku je pro nás EU mentálně sdružením 27 zemí. Tuhle platformu chceme dále rozvíjet,“ řekl LN diplomatický zdroj.
Důraz na pokud možno rychlý odchod Britů z evropských struktur se zrodil na krizové schůzce ministrů zahraničí „velké šestky“ zakládajících zemí EU, tedy Německa, Francie, Itálie, Lucemburska, Belgie a Nizozemska. Narychlo svolané jednání se konalo v sobotu v Berlíně.
Pražská schůzka
A stejný den proběhlo mezi Prahou a Berlínem několik telefonátů. Nakonec se na poslední chvíli podařilo na včerejší schůzku šéfdiplomatů zemí visegrádské čtyřky dostat dva emisary berlínského setkání – německého hostitele Franka-Waltera Steinmeiera a jeho francouzského kolegu Jeana-Marka Ayraulta.
Pouhé tři dny před končícím českým předsednictvím ve visegrádské skupině tak Praha ukázala, že chce být součástí debat o tom, jak bude vypadat Evropa po odchodu Britů.
„Špatnou odpovědí by byla překotná integrace a špatnou odpovědí by také bylo tvářit se, že se nic nestalo. Jsme připraveni pokračovat v těch oblastech, kde to umíme vysvětlit lidem. V nejbližší době se proto zaměříme na praktické projekty, které mají veřejnou podporu občanů EU,“ zdůraznil včera po pražské schůzce V4 ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Mezi Berlínem a Paříží
Projekt takové srozumitelné „Evropy pro občany“ skutečně vzniká. Ovšem Česko v něm zásadní úlohu nemá.
Podle serveru Politico.eu by všeobecně srozumitelným základem měla být spolupráce v otázkách bezpečnosti, kontroly hranic, energie, dopravy, zahraniční politiky a řízení eurozóny. Cílem je ukázat problémy, kde je společné evropské řešení efektivnější než to národní. Půjde přitom o plán v režii obnoveného německo-francouzského tandemu. „Takové iniciativy musí tlačit hlavní města, konkrétně Berlín a Paříž,“ řekl serveru Politico.eu nejmenovaný německý diplomat.
Zahradil: Po Brexitu si mají Češi říci EU o extrabuřty |
Jediným svébytným českým příspěvkem do evropské debaty po brexitu tak zůstává Zaorálkova kritika předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. „Podle mého není člověkem na svém místě. Musíme se ptát, kdo je za ten výsledek referenda zodpovědný,“ prohlásil v neděli v ČT Zaorálek.
Jeho výroku si všimla i evropská média. Třeba německý list Die Welt nebo francouzská agentura AFP. A Junckerův mluvčí se proti Zaorálkově kritice vymezil. „Rád bych vám osvěžil paměť: Komise referendum nevyvolala. Ti, kdo musejí vyvodit závěry, jsou ti, kdo jej vyvolali. My to nebyli,“ zdůraznil Margaritis Schinas.
Juncker zrušil schůzku
Sám Juncker zrušil dnešní schůzku se Sobotkou, která byla naplánovaná na 11.30. Jestli šlo o reakci na Zaorálkovu kritiku, ale není zřejmé. Termín se totiž kryl s mimořádně svolaným plénem Evropského parlamentu, kde chce Juncker vystoupit.
Zaorálka každopádně žádný evropský politik nepodpořil. Otevřeně kritizovat Evropskou komisi je v nejistotě po brexitu tabu. „Myslím, že se všichni shodnou, že Juncker není tím schopným vyjednavačem. Ale volání po jeho odchodu zavání institucionální krizí. A tu si teď EU nemůže dovolit,“ řekl LN zdroj z prostředí evropské diplomacie.
