Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česká armáda uctí ruský svátek založený na mýtu. Oslavuje bitvu, která se nestala

Česko

  7:00
PRAHA - Už za několik dní vyrazí na Olšanský hřbitov delegace ministerstva obrany a armády uctít státní svátek Ruské federace - Den obránců vlasti. Svátek je přitom založen na mýtu vytvořeném sovětskou propagandou. Oficiálně má 23. února oslavovat vítězství Rudé armády proti Němcům u Pskova a Narvy v roce 1918. Žádná bitva se zde ale tehdy nekonala.

Oslava Dne obránců vlasti v Praze 21.2.2014 foto: Tiskový odbor Ministerstva obrany

Rudá armáda tehdy údajně zastavila postup německých vojsk směřujících k Petrohradu.Tím měl nově vzniklý komunistický stát získat čas před jednáním o příměří v Brestu Litevském a tedy i prostor uzavřít pak separátní mír s centrálními mocnostmi.

„Den obránců vlasti je historicky spojen s událostmi 23.února roku 1918. Tento den zvítězily oddíly Rudé armády poprvé u Pskovu a Narvy nad pravidelnými vojsky císařského Německa, což se stalo dnem narození Rudé armády. Za sovětských časů se tento den oslavoval jako všelidový svátek - Den Sovětské armády a válečného loďstva. V roce 1995 dostal název Den obránců vlasti,“ píše na svých stránkách například stanice Hlas Ruska.

ČTĚTE TAKÉ:

Militaristický Sovětský svaz tento den dokonce vyhlásil státním svátkem a v jeho duchu postupovala i Ruská federace. A oslav tohoto dne se v Česku pravidelně zúčastňují i zástupci České republiky. „Den obránců vlasti je vzpomínkovým aktem, kterého se ministerstvo obrany a Armáda České republiky pravidelně účastní a nebude tomu jinak ani v letošním roce,“ uvedlo na dotaz serveru Lidovky.cz ministerstvo obrany, které svou vzpomínku plánuje na pátek 20. února.

Chtěl napsat knihu a neměl o čem

Loni tak na hřbitov dorazil náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta, ředitel sekce podpory ministerstva brigádní generál Vladimír Halenka, představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, Společnosti Ludvíka Svobody i Společnosti Afghánských veteránů. 

Oslava Dne obránců vlasti v Praze 21.2.2014

Podle článku Sovětské vojenské mýty a legendy historika Jana Frolíka v časopise Historie a vojenství, ale bylo vše trochu jinak. Na „omyl“ zřejmě jako první přišel spisovatel A.N. Štěpanov, který o slavném dni chtěl napsat knihu. Ke svému překvapení ale zjistil, že se žádná bitva nekonala. 

Poté, kdy v únoru 1918 sovětská delegace opustila jednání v Brestu Litevském, si totiž mocnosti myslely, že mohou využít sovětské nerozhodnosti a vydali rozkaz k postupu armády. Až v tu chvíli vydala rada lidových komisařů dekret „Socialistická vlast je v nebezpečí“ a následně vyšel rozkaz k revoluční mobilizaci. Byl tak vlastně učiněn základní krok ke vzniku bolševické Rudé armády. Výkonný výbor petrohradského sovětu pak rozhodl, že právě 23. únor bude Dnem obrany socialistické vlasti.

„K tomuto datu, jež, jak vidíme, má bezprostřední vztah ke vzniku jednotek mladého bolševického režimu, byla později přiřazena bitva, ke které nikdy nedošlo,“ konstatuje suše Frolík.

Každá země si může vybrat svátek

Ministerstvo obrany ale i přes historickou skutečnost na své účasti trvá. „Vedení resortu vnímá tento vzpomínkový akt jako pietní záležitost týkající se svátku Ruské federace a takto k němu i přistupuje. Každá země má výsostné právo zvolit si den svého svátku připomínajícího nějakou, pro tuto zemi významnou, událost. Hodnocení této volby je pouze na ní. Vzdání pocty padlým vojákům a jejich rodinám je přirozeným projevem úcty obětem válečných konfliktů. Konkrétní účast zástupců resortu obrany je stále ještě v řešení,“ vzkázala serveru Lidovky cz. Jana Zechmeisterová z tiskového odboru.

Oslavy Dne obránců vlasti v Moskvě

Podle historika je ale svátek typickou ukázkou vydávání gesta za čin a jeho následné proměny na legendu. V polovině 50. let se tato legenda postupně vytrácela, protože Rudá armáda už ji tak nutně nepotřebovala. Mohla se opírat o boje 2. světové války, které se staly novou základnou pro vytváření mýtů a pověstí o vlastní výjimečnosti a neporazitelnosti.

Změna ale nastává v 70. letech, kdy se dogmatický SSSR na vrcholu studené války ke lživé legendě opět vrací. V tehdy vydané Sovětské vojenské encyklopedii je například uvedeno „rychle zformované oddíly Dělnicko-rolnické Rudé armády zahájily boj s postupující německou armádou a kladly jí rozhodný odpor u Pskova a Narvy...“

Oslava Dne obránců vlasti v Praze 21.2.2014
Oslava Dne obránců vlasti v Praze 21.2.2014
Oslava Dne obránců vlasti v Praze 21.2.2014
Den obránců vlasti v knihkupectví

Porážka Němců se hodila

Podle Frolíka za návrat legendy může zčásti jednoduchá úvaha, že čím více hrdinství, tím lépe. Dalším motivem je pak protiněmeckost celé události. Německo bylo považováno za zemi s nejlepší armádou. Pokud ji porazila nová Rudá armáda, je přece jasné, že právě tato armáda ji nyní vystřídala ve vyspělosti. A kdo mohl vytvořit novou nejlepší armádu, než nová nejlepší socialistická společnost.

Svátek navíc nyní, v době konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou získává poněkud choulostivé souvislosti. Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko totiž ustavil v zemi nový státní svátek – Den obránců Ukrajiny, který se má oslavovat 14. října. Stejným výnosem Den obránců vlasti zrušil.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!