Podle některých hlasů výjimka znamená, že se Češi nedovolají svých práv, například na stávku nebo kolektivní vyjednávání. Jiní tvrdí, že taková interpretace je mýtus a výjimka vlastně není žádnou výjimkou. Pravda je, že slovem "výjimka" se zjednodušeně a ne zcela správně označuje Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU. O tom, co tento protokol znamená a jak ovlivní Čechy, jestli vůbec nějak, panují spory. Lisabonská smlouva vstoupí v platnost v úterý 1. prosince.
"Mýtus provázející tento protokol říká, že se prý jedná o vyloučení použití Listiny EU na posuzování aktů vydaných v Polsku a Velké Británii; pravda je však jiná," píše se ve studii Parlamentního institutu už z června 2008. Podle studie se o žádnou výjimku nejedná. Protokol pouze potvrzuje, že soud EU nemůže posuzovat něco, co nesouvisí s právem EU. Protokol si na začátku ratifikačního procesu dojednalo Polsko a Velká Británie, Česká republika se přidala až letos v říjnu.
Odborník na evropské právo z Univerzity Karlovy Jiří Zemánek považuje "výjimku" z právního hlediska za nadbytečnou, protože jen jinými slovy opakuje to, co obsahuje listina. K podobnému závěru došla ředitelka Parlamentního institutu Jindřiška Syllová v komentáři s názvem "Protokol číslo 30 ve sklenici vody" v Lidových novinách.
Protokol podle ní konstatuje, že se nijak nerozšiřují kompetence evropského soudu, což se píše už v listině, konkrétně v článku 51.
"Článek 51, který bude platit pro použití listiny ve všech členských státech, zní tedy téměř totožně jako česká výjimka," napsala Syllová. Diplomatická hra o výjimku přesto nakonec podle Syllové nemusí být zcela zbytečná. Nezávisle na lisabonské smlouvě či listině totiž nelze předjímat budoucí rozhodování soudů, některé z nich přitom jednají podle ní "aktivisticky". "Soudní dvůr EU bude mít více výslovných překážek, pokud by snad chtěl rozšířit své pravomoci i mimo hranice, které jsou mu dány složitým a často neprobádatelným komplexem smluvních ustanovení," uvedla Syllová.
Podobnou věc si myslí právník David Sehnálek z brněnské Masarykovy univerzity. Na výjimku lze podle něj pohlížet jako na teoretickou pojistku do budoucna, řekl. Evropský soudní dvůr prý již v minulosti ukázal, že dokáže velmi flexibilně a kreativně vykládat evropské právo. "Věc je značně nejasná, takže 'pravda' vyjde najevo až aplikací, respektive tím, jak budou s výjimkou pracovat soudy," řekl odborník z Univerzity Karlovy Jan Kysela. Na otázku, zda je možné, že "výjimka" z listiny práv Čechy nějak ochudí o některé z práv garantovaných v EU, podle něj neexistuje jednoznačná odpověď. Obecně na základě protokolu platí, že "soudně vymahatelná" budou jen ta práva, u nichž to připustí český právní řád, míní expert.
"Nicméně, co znamená 'soudně vymahatelná'? Která sociální práva vůbec můžete vymáhat před soudy, aniž by byla rozvedena evropskými či vnitrostátními předpisy? Asi jich moc v úvahu nepřipadá," dodal Kysela.
Navíc lisabonská smlouva prý ani nezavádí žádnou novou možnost, aby občan podal evropskou ústavní stížnost. "Představa, že někdo s listinou v ruce vyrazí žalovat do Lucemburku, je poměrně lichá," domnívá se.
Ihned poté, co premiér Jan Fischer v Bruselu oznámil, že se vládě podařilo dojednat protokol, a nic tedy nebrání tomu, aby Klaus podepsal lisabonskou smlouvu, se na vládu snesla vlna kritiky. Odboráři dokonce nevyloučili stávky a protesty. "Fakt, že pro ČR nemá platit Listina základních svobod, není dobrý ani ku prospěchu českých občanů," reagoval například předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Proti výjimce se postavili i zelení. Podle předsedy Ondřeje Lišky znamená "oslabení práv českých občanů v unii", Češi údajně "nebudou moci u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva".
ODS protokol naopak přivítala. Česká republika údajně nebude tolik vázána k naplňování rozsáhlých sociálních práv, jakým je například zvýšení ochrany zaměstnanců nebo vyšší nároky na sociální zabezpečení.
Prezident Klaus výjimku prosazoval jako ochranu před údajnými nároky sudetských Němců na majetek v České republice, přestože s tím podle mnohých právníků lisabonská smlouva ani listina nijak nesouvisí. Podpis prezidenta ČR byl poslední nutnou podmínkou pro to, aby smlouva reformující instituce EU a jejich rozhodování začala platit.
