Bohuslav Reynek (1892 - 1971) byl uznávaným českým básníkem, překladatelem a grafikem. Většinu svého života prožil v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Původně na přání svého otce studoval zemědělství, ale po čase studia zanechal a vrátil se na rodný statek do Petrkova. Odtud podnikl svou první cestu do Francie a začal psát první básně, které byly později vydány ve sbírce "Žízně". Roku 1923 odjel do Grenoblu, kde poznal autorku knihy "Ta vie est la...", básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si roku 1926 vzal za manželku. Dalších deset let žil se syny Danielem a Jiřím střídavě v Grenoblu a v Petrkově. Do Petrkova se definitivně vrátil po otcově smrti, aby se ujal správy statku.
Nová známka s autoportrétem Bohuslava Reynka.
Koncem války (1944) byli Reynkovi donuceni statek opustit. Vrátili se o rok později, ale po komunistickém puči byl statek zestátněn. I nadále zde však rodina zůstala. Reynek na něm pracoval jako zemědělský dělník až do roku 1957. Toto období prožívá velmi těžce, uzavírá se do sebe, tím ale dozrává jeho osobitý básnický a neotřelý grafický projev – kombinace suchých jehel s monotypy.
Od expresionismu ke křesťanské spiritualitě
Reynkovo básnické dílo a poezie vycházelo po dlouhá léta pouze v bibliofilských vydáních či časopisech. Prvního souborného vydání se dočkal až roku 1969. Jeho první sbírky, psané ve dvacátých letech, byly ovlivněny expresionismem. Po desetileté odmlce se jeho projev změnil – významnější roli začat hrál motiv rodného kraje – Vysočiny a její přírody. Z jeho básní je stále patrnější křesťanská spiritualita a láska k Bohu. Vrcholem Reynkovy tvorby je jeho poslední sbírka "Odlet vlaštovek", která byla vydána až posmrtně.
Významnou částí jeho práce byla překladatelská činnost. Překládal zejména z francouzšiny, ale i němčiny. Od konce čtyřicátých let se soustředil na překlady básnických sbírek své ženy Suzanne Renaudové.
Aktuální výstavaU příležitosti vydání známky připravila krátkou výstavu Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. Výstava představuje tři desítky Reynkových grafických listů, včetně toho, který sloužil jako předloha ke známce. Výstava je otevřena do dnešní 17. hodiny. |
Grafice se věnoval od mládí. Při své tvorbě spolupracoval například i s Josefem Čapkem. Během pobytu ve Francii vystavoval svá díla, která zde byla velmi dobře přijímána. Ve třicátých letech dominovala v jeho díle krajina. Od roku 1939 se výrazněji v jeho grafice uplatnili biblické motivy. Během druhé světové války jsou nejčastějšími motivy ukřižování, pieta či zapření sv. Petra. Nejvýznamnější část Reynkova grafického díla vzniká v 50. a 60. letech – např. cyklus "Job", cyklus "Don Quijote", atd.
Stejně jako básnická tvorba i jeho grafická tvorba došla plného oficiálního uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech.
