Při svých cestách do zahraničí, při návštěvách obchodů s delikatesami, při nákupu na farmářských trzích – pokaždé zamířím nejprve k sýrům. Mám je rád ze všech možných druhů mléka, ačkoliv cesta k těm z mléka kozího byla v mém případě poněkud pomalejší. Zajímají mě ve všech klasických kategoriích: čerstvé, měkké, poloměkké, modré, tvrdé, zrající a nakonec i ty ochucené, které vyhledávám přece jen trochu méně a spíš pro zajímavost.
Během let se u mě vyprofilovala specializace asi jako u filatelisty. Pokud se to tak dá nazvat, tak sbírám především sýry zrající, jak já říkám "vonivý". Nejsou ani tak náročné na peněženku jako spíš na toleranci partnera. A tak je "sbírám" pokud možno jen na chvilku a snažím se je konzumovat o samotě a ve stadiu, kdy ještě nepřekročily pomyslnou hranici, za níž by hrozilo, že budu postaven před nějakou kárnou komisi.
Češi jsou 'taveňákový' národ...
Dělám si také svůj soukromý žebříček vonivosti. Momentálně v něm kraluje originální limburský sýr, který sesadil pro mě do té doby vítěznou francouzskou trojici – reblochon, époisses a livarot. Z tvrdých sýrů mám pak asi nejraději nějaké hodně zralé a tvrdé pecorino, které jsem se naučil jíst jen tak, s trochou marmelády nebo medem.
Jsem si jistý, že se svou láskou ke kvalitním sýrům nejsem v České republice sám, ale také je mi jasné, že nepatřím k většině, která preferuje poněkud odlišný sýrový styl. Češi jsou totiž "taveňákový" národ.
Vážně, žádný jiný národ na světě nevykazuje větší spotřebu této mrtvé hmoty bez jakékoliv výživové hodnoty, která vznikla nikoli omylem či náhodou – jako ty nejlepší sýry –, ale průmyslově: s cílem co nejdelší trvanlivosti a lepší roztíratelnosti.
Jako nastávající otec prvorozeného syna jsem pevně rozhodnut dopřát mu v dětství jen velice omezené potěšení z tavicích fosforečnanových solí, i kdyby bylo na obalu zvíře z nejveselejších. To raději rohlík pomažu sice namáhavěji, zato nějakým přírodním produktem.
...a milovníci smažáku
České pohostinství pak okupuje naprostý gigant české vegetariánské kuchyně – smažák s tatarkou. Tady snad ani není co dodávat. Sám se dokážu občas takovou průměrnou hmotou z osmažené třicítkové eidamské cihly zalepit. Ale plánovaně ji vyhledávat, holdovat jí a pídit se po nejlepších provedeních, to prostě nesvedu. Kolik takových ale u nás je.
Pro tyhle milovníky smažáku, existují internetové stránky
Smazky.cz, které obsahují nepříliš obsáhlou databázi recenzí s jistou dávkou humoru. Mně se naopak při jejich pročítání udělalo spíš smutno a nad fotografiemi, na kterých lze jen obtížně najít smažák bez moru zeleninové oblohy, jsem dospěl k závěru, že jen málokteré jídlo, tak přesně vystihuje podstatu běžné české gastronomie. Sýry v českých a moravských pohostinských zařízeních jsou většinou vnímány jako doplněk k tomu hlavnímu – k nápojům.
Nakládané hermelíny a pivní sýry
Myslím, že oproti milovníkům vína u nás mají podstatně jednodušší a zajímavější výběr vyznavači piva. Třeba takový nakládaný hermelín. Podnik od podniku je možné spatřit jistou dávku kreativity a snahy o vlastní provedení. Dále je tu často vynikající pivní sýr, který – pokud se podává na míchačku s hořčicí, cibulí, malou skleničkou piva a hlavně dobrým bílým chlebem – je pro mě v dobrém slova smyslu oním "tatarákem" chudých. A vůbec, dobrá tuzemská hospoda se všemi tlačenkami, matjesy, zavináči nebo gothaji je podle mě takovou českou verzí tapas baru.
Co je to sýrové prkénko?
Na milovníky vína zbývá v Česku obvykle jen to prkénko. Vážně, zkusil jsem se několika přátel zeptat, co si pod pojmem sýrové prkénko představují, a dál než za kostičky eidamu prošpikované párátky, sterilovanou kapii a plátek másla ukrojený na vlnovku jsme se nedostali.
Také příležitostí dát si dobré sýrové fondue u nás mnoho není, zřejmě i proto, že konzumace může být pro poblíž sedící hosty restaurace poněkud čichově náročná.
Snad se ale situace změní se stoupající oblibou lokálních a farmářských produktů.
Možná pomůže i větší povědomí o výrobcích, které u nás patří ke špičce a má cenu je cíleně vyhledávat. Jednoduše který eidam stojí za to kupovat a který ne. Soutěž Mléčný výrobek roku pak budou vyhrávat poněkud jiné výrobky než karamelové Salko...
