Česko má na elektronizaci zdravotnictví k dispozici 2,2 miliardy korun z evropských fondů. Díky nim by Petr nemusel chodit k zubaři s CD, každý jiný lékař by mohl snadno v počítači zkontrolovat, jaké léky jeho pacient bere, a vyhnout se tak třeba nežádoucím účinkům po předepsání nového preparátu. Jenomže jak LN zjistily, peníze na vybudování systému e-zdravotnictví nemůže Česko využít. „Aby finance mohly být čerpány, musí být nastavena domácí legislativa,“ vysvětluje šéf sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO).
Zákon až za dva roky?
Problém je, že zákon, který by stanovil, jak budou v rámci elektronizace chráněny citlivé osobní údaje pacientů, zatím chybí. „Zahájili jsme jeho věcnou přípravu,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Macura. Je tak jasné, že nynější sněmovna, jíž končí mandát v říjnu, ho už neprojedná. Sliby politiků, které se týkají snazší komunikace pacientů s lékaři, přitom patří k těm, které se opakují nejčastěji. Také Čechům na tématu mimořádně záleží, nedávný průzkum ukázal, že zdravotnictví je klíčovou otázkou pro dvě třetiny voličů.
Poté, co zkrachoval projekt elektronických knížek IZIP, se elektronizace zdravotnictví omezuje na rozjezd e receptů. Přitom třeba na Slovensku mají elektronické zdravotní knížky plně fungovat od příštího roku. Vzhledem ke složitosti této legislativy se nový zákon zřejmě stěží podaří schválit dříve než v roce 2019. Na čerpání dotace z Bruselu pak bude zbývat rok. Peníze na elektronizaci českého zdravotnictví jsou tak možná už ztracené.
