Jak napsal deník, přiměla ji až zjištění českého novináře. Ten se problematice poválečného odsunu sudetských Němců z tehdejšího Československa věnuje dlouhodobě.
On-line rozhovor |
Die Presse opatřil text titulkem "Česko - Noc hrůzy z Dobronína". "Česko dohonil jeden válečný zločin na sudetských Němcích," uvedl deník. Podle něj se o případu v ČR dlouho vědělo, protože se o něj zajímali někteří odsunutí. "Obrat v roce 1989 umožnil, že Němci každý rok pořádají v Jihlavě za skoro dva tisíce zavražděných krajanů bohoslužbu. Potřebovalo to ale nejdřív rešerše českého novináře, aby se policie pohnula k zahájení vyšetřování," uvedl deník.
Masový hrob Němců u DobronínaČeští kriminalisté případ údajné vraždy asi 15 německých obyvatel z května 1945 vyšetřují od loňského září. Kosterní pozůstatky v místě možného hrobu našla policie 16. srpna. Nyní je vyzvedává a analyzuje. Podle vyšetřovatelů jsou důvody, které mohly k tragédii před 65 lety vést, nejasné. Ve vsích v okolí Dobronína žilo ale tehdy hodně Němců. |
List napsal, že čin provedla 19. května 1945 opilá "horda českých revolucionářů pod samozvaným vůdcem", kterým byl prý "neohrabaný brusič skla", český Rakušan Robert Kautzinger. "Kautzingerovi synové, kteří se vraždy zúčastnili - to bylo známo - pracovali později za komunistického režimu u policie, potažmo u Státní bezpečnosti. Obžalováni nebyli nikdy.
Stejně jako nejméně dalších osm Čechů, kteří se na činu podíleli," píše Die Presse. Podle deníku potrestání bránil dodnes platný zákon z roku 1946, "který všechny útoky a násilné činy na Němcích v poválečném Československu schvaloval".
Komentář Bohumila Doležala |
List uvedl, že v místním kostele událost připomíná dvoujazyčná pamětní tabule, kterou tam nechal umístit "přes protesty polistopadového starosty odvážný farář". V 90. letech pak prý příbuzní obětí na místě činu postavili kříž a položili věnec. "Den poté, co zemi opustili, přistály kříž a věnec ve vodním toku. Takto je uklidil údajný český účastník činu, místní sedlák, kterého až do konce jeho života úřady neobtěžovaly," uzavřel list.
Čtěte více |
O dobronínské události napsala ve své knize Bergersdorf německá spisovatelka Herma Kennelová.
Podle ní skupina opilých místních zmasakrovala asi 15 tamních Němců, kteří měli být odsunuti. Museli si vykopat hroby, pak byli ubiti či zastřeleni. Případ policii ohlásil jihlavský novinář Miroslav Mareš, který archivní materiály shromažďuje.
U možného hrobu se třímetrový dřevěný kříž objevil i v noci na dnešek. "Pro mě osobně je to příjemné překvapení," komentoval kříž vztyčený místními Miroslav Mareš, "Motivaci si domýšlím a chápu to jako symbol".
