Reklamy na úvěry „zadarmo“. Nakupování elektroniky. Vysoké nájmy v ubytovnách. To jsou podle odborníků hlavní příčiny zadlužování obyvatel, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách.
České hrají ale oproti těm ze středo- a východoevropských zemí smutný prim – jsou nejzadluženější. Více než třetina místních má úvěr nebo si půjčila peníze jinde. U ostatních zemí se přitom průměr pohybuje okolo 20 procent. V Moldavsku ale například jen okolo 5 procent.
ČTĚTE TAKÉ |
Vyplývá to z průzkumu OSN, který pro organizaci v Česku a na Slovensku prováděla agentura Median. „Oproti jiným zemím je tu nadstandardní počet lidí, kteří dluží částky do dvojnásobku měsíčního příjmu domácnosti a nějak si tyto dluhy táhnou,“ uvedl sociolog Daniel Prokop, který se společností Median průzkum prováděl.
Sonda do vyloučených lokalit zahrnula Romy i zástupce majority, většinu ale tvořili právě Romové.
Pokud si šli půjčit peníze, jen 36 procent z nich zavítalo do velkých bankovních domů. Téměř čtvrtině peníze poskytly nebankovní společnosti a co považují odborníci za nejvíc alarmující, další čtvrtině lokální lichváři. Ti se rekrutují především z řad samotných Romů.
Převažuje lehkovážnost
Protože poslední dva zmíněné „subjekty“ staví svůj byznys především na chudých, peníze sociálně slabým půjčují rádi. Lidé se na ně obracejí především v situaci, kdy po nich chtějí peníze vrátit banky.
Finanční gramotnost se v těchto lokalitách zlepšuje jen velmi pomalu. Sociolog Jan Hartl ze společnosti STEM si to vysvětluje tím, že tu převládá nezaměstnanost. „Lidé dostávají dávky, tedy si peníze pomyslně nevydělají vpotu tváře a jsou ve vztahu k nim lehkovážní,“ řekl LN Hartl.
