Česko se stejně jako loni ocitlo ve skupině s Rakouskem, skandinávskými státy, Nizozemím, Irskem či Španělskem. Tyto země sice mají důležité zákony proti zneužívání osobních dat, ochrana údajů je však systematicky zanedbávána. O stupeň lepší ochranu soukromí zaručují svým občanům například Německo, Maďarsko, Rumunsko či Itálie. Největší ochraně se v EU těší Řekové.
„Naše pozice například vůči Německu mě příliš nepřekvapuje. Německá vláda a úřady se totiž sice také snaží zavádět nová a nová sledovací opatření, zasahující do soukromé sféry, Němci se ale ve srovnání s Čechy podobným krokům mnohem více brání u soudu,“ říká Oldřich Kužílek, člen Senátní komise pro ochranu soukromí.
Například úsekové měření rychlosti, kdy kamera jako v Česku nejprve zachytí automobil i s obličejem řidiče, a teprve poté zjišťuje, zda v dalším sledovaném úseku řidič nespáchal nějaký přestupek, není na německém území legální.
„Obecně se ale dá říci, že zatímco se kvůli deklarované hrozbě terorismu či kriminality neustále zvyšuje počet sledovacích zařízení a odposlechů občanů, chybějí důkladné analýzy dokazující, zda mají tato opatření skutečný smysl,“ tvrdí Kužílek. Když si jako zastupitel Prahy 6 nechal udělat analýzu účinnosti kamerového systému na několika pražských ulicích, údajně s překvapením zjistil, že kamery ve skutečnosti k žádnému výraznému snížení kriminality nepřispěly.
Česko je organizací Privacy International stejně jako dalších 21 z celkem 47 sledovaných států nejvíce kritizována za šíři odposlechů občanů.
Privacy International považuje stále rozšířenější zasahování státních institucí do soukromí obyvatel za velký problém prakticky ve všech zemích světa. „Nedotknutelný prostor privátní sféry se neustále zmenšuje,“ uvedl ředitel Privacy International Simon Davies. V Evropské unii chrání nejméně soukromí svých občanů Velká Británie, která se dostala společně se Spojenými státy, Čínou a Ruskem do úplně poslední kategorie zemí, v nichž je občan sledován doslova na každém kroku.
