Ranního pietního aktu se zúčastnili také členové vlády, představitelé armády, další politici a zástupci Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů.
Národní výbor večer v Grégrově sále Obecního domu v Praze před více než devíti desítiletími přijal zákon o ustavení samostatného československého státu a manifestem k národu vyhlásil samostatnost.
ČTĚTE TAKÉ: |
Při vojenské přehlídce prezident propůjčil vojenským jednotkám bojové prapory. Po položení věnců pak spolu s ostatními politiky a dalšími přítomnými uctil minutou ticha památku všech, kteří v bojích za samostatnost Československa zahynuli.
"Já jsem rád, že ten slavnostní den 28. října, náš největší svátek, zahajujeme právě zde na Vítkově a právě touto formou. Takže doufám, že takto se ponese v tomto duchu celý dnešní den," řekl prezident po pietním aktu médiím.
Anketa
Který český státní svátek považujete za nejvýznamnější?
Poté se Klaus s ministrem obrany Alexandrem Vondrou přesunuli na Hradčanské náměstí, kde pod sochou prvního prezidenta T.G.Masaryka téměř 500 nových vojáků Armády ČR.
"Složení vojenské přísahy je symbolický akt a je to také akt právní, kterým jste dobrovolně na sebe převzali obrovskou zodpovědnost," řekl nastoupeným vojákům a vojákyním prezident republiky Václav Klaus.
Česko slaví 28. říjen, podívejte se na fotogalerii Prezident Václav Klaus na oslavách při ceremonii |
Odpoledne přijal prezident Klaus členy diplomatického sboru a položil věnce k soše zakladatele samostatného státu Čechů a Slováků a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V podání smíšeného pěveckého sboru tam zazněly Masarykovy oblíbené písně: Teče voda teče... a Ach, synku, synku... Pietnímu aktu přihlížely stovky Pražanů a turistů.
Oslavovali i legionáře
Zásluhu československých legionářů na vzniku českého státu si připomněli u památníku československých legií na náměstí Pod Emauzy zástupci Generálního štábu, Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších veteránských organizací.
U památníku položili věnce z červených, modrých a bílých květů. Vojenská hudba zahrála slovenskou a pak českou hymnu. "Slyšet po dlouhé době slovenskou a českou hymnu, člověk si uvědomí, že slavíme 93. výročí vzniku československého státu, a ten by nevznikl bez toho, že by legie bojovaly už za první světové války," řekl první zástupce náčelníka Generálního štábu generálmajor Miroslav Žižka.
Tradičně už bude prezident udělovat vyznamenání. Ocení podle médií například řádovou sestru Annu Magdalenu Schwarzovou či veterána Jana Velíka. Medaili Za zásluhy dostane i překladatel Martin Hilský, který letos vydal kompletní překlad díla Williama Shakespeara.
Havel dorazí z Hrádečku
Oslav na Pražském hradě se účastí také bývalý prezident Václav Havel. Pětasedmdesátiletý Havel v posledních měsících kvůli svému zdraví pobývá v Hrádečku na Trutnovsku. Oslav se naopak nezúčastní premiér Petr Nečas (ODS), který je na návštěvě Spojených států. V předvečer výročí si připomenuli vznik Československa na Hradčanském náměstí u Masarykovy sochy sociální demokraté. Akce k výročí vzniku samostatného československého státu se budou konat i v jiných českých městech.
Kromě oficiálních akcí oznámili v Praze mítinky euroskeptická Strana svobodných občanů, která bude slavit den nezávislosti, a Koruna Česká (Monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), která prosazuje návrat ke království.
Stoupenci této myšlenky se sejdou na Václavském náměstí u sochy knížete Václava a odtud pořádají průvod Prahou. Hnutí Nespokojení občané, kteří protestují proti vládním reformám, ohlásilo mítink spojený s petiční akcí. Československo vzniklo v roce 1918 po 1. světové válce po rozpadu poraženého Rakouska-Uherska. Jeho součástí byly Čechy, Morava, České Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus. Zaniklo 31. prosince 1992 rozdělením na Českou a Slovenskou republiku.
Hlavními představiteli projektu nového československého státu v zahraničí byli vedle prezidenta Masaryka také jeho pozdější nástupce Edvard Beneš, Slovák Milan Rastislav Štefánik, který při návratu do vlasti zahynul při leteckém neštěstí nedaleko Bratislavy, a první československý premiér Karel Kramář. Domácími politiky, jejichž dílem bylo vyhlášení Československa, byli vedoucí představitelé Národního výboru Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, František Soukup a zástupce Slováků Vavro Šrobár.
