ODPOVĚĎ (14.11.2012 15:37) Začneme tedy tou nejtěžší otázkou od vás. Předem se omlouvám za možnou krkolomnost mých odpovědí.  Celý život žiji v zahraničí, češtinu mám pouze od rodičů a mých pracovních setkání v czechdesignu. Skutečně málokterá země dokáže svůj design směřovat určitým směrem a nebo vytvářet specifické trendy.  Já s CZECHDESIGNem sice spolupracuji již několik let, nicméně žiji v zahraničí a mám možnost českou tvorbu hodnotit v kontextu tvorby jiných zemí. Mezi nimi vyniká ten český design osobitým temperamentem,  a právě to jsme se snažili ukázat výstavou Stolečku, prostři se! Český design si klade za cíl spíše diváka upoutat a vyvolat v něm emoce stejně  jako to umí pohádky. Vystavenou tvorbu spojuje romantický duch, který diváka okouzlí a vytváří příjemné prostředí výstavy. Taková ta snaha v designu, ať už se jedná o produkt, grafiku nebo design prostředí volající především po funkčnosti bez emocí se neuplatnila.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 16:16) Jako kurátor máte před sebou dvě výzvy: 1. Nevytvořit koncept a poté hledat věci, které do něj budou zapadat. 2. Nemůžete nasbírat věci a až potom hledat, co mají společného. Bylo pro nás důležité ukázat, co v CŘ vzniká za design. Takže jsme hledali u různých zdrojů: výrobci, designěři a univerzity/školy. Samozřejmě ne všechno, co jsme našli, mohlo být součástí instatace, ale jsem přesvědčený, že to není naše poslední výstava tohoto druhu.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 16:36) Porota měla dilema, jakým způsobem výstavu ohodnotit vzhledem k tomu, že nebyla klasickou součástí veletrhu a tedy nebylo možné nás objektivně srovnávat s ostatními vystavujícími. Byli jsme na veletrh Blickfang pozváni jako hosté a měli tak možnost se prezentovat naprosto odlišným způsobem a v odlišném prostředí než ostatní vystavující. Cílem návrhu bylo získat punc výjimečnosti umístěním instalace k baru. První reakce organizátorů byly rozpačité a považovali tento nápad za naše znevýhodnění, zpětně však sami uznali, že to byla naopak přednost . Cena, kterou jsme dostali je vlastně speciální cena poroty a vyjádřením jejich respektu pro naši koncepci. A co to pro nás znamená? Není to pouze pocta, ale také potvrzení toho, že někdo jiný porozuměl našemu záměru - a to je nejlepší motivace, jakou můžete mít.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 18:44) Na tuto otázku je těžké odpovědět jasně. Nové komunikační technologie dnes umožňují šířit dobré nápady velmi rychle. Pokud s nimi jejich autoři dokáží zacházet, mohou si na internetu získat neuvěřitelně široké publikum. Designérská studia si to stále více uvědomují a tento trend následují. Mnoho lidí proto tvrdí, že je daleko snazší ve výrobě dobrý design uplatňovat. Podle mého názoru ale tito lidé zapomínají, jak rychle se dnes postoje mění. Výrobek může být “starý” ještě dříve než se uvede na trh. Firmy to dobře ví a jsou opatrné. Většina z nich si designéra najmou, až když upoutal pozornost několikrát. Jsem o tom přesvědčený, přestože v akademickém prostředí je většinový názor takový, že kvalita designéra obecně důležitější než samotný produkt.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 18:45) Nechtěl bych jít příliš hluboko do kritiky společnosti, většinou totiž očekáváme nižší ceny, zatímco chceme vyšší plat. Nemyslím si, že v tomto případě je vše v pořádku, to určitě ne, ale většina designerů určitě nejsou lidé, kterým bychom tento stav měli vyčítat.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 18:46) Co dánští návštěvníci znají nejvíce je určitě české sklo. Ale co je nejvíce nadchlo byly dřevěné židle TON a lavičky od mmcité. Byli dokonce trochu v šoku, že někdo umí natolik dobře pracovat se dřevem, což je typicky "jejich" materiál.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 18:47) Jistě, většina vystavovatelů je tam proto, aby prodala své výrobky – design je totiž především o tom. Ale je tu i prostor pro výstavy, které primárně na prodej necílí, což jsme udělali my. Někdy byli lidé podráždění, když o produkty projevili zájem a dostalo se jim odpovědi: „Je nám líto, ale jde o studentský prototyp.“ Někdy pak dodávali: „Ale proč to nevyrábět? Líbí se mi a koupil bych to.“ Tyto veletrhy jsou také dobrou příležitostí pro návázání obchodních kontaktů, ale funguje to spíše tak, že si obchodníci zapamatují jméno designéra nebo firmy, která je zaujme a kontaktují přímo je. My jsme si samozřejmě vzali kontakty na ty, kteří tak neučinili, a předali je přímo designérům.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 19:02) Dům v Jungmannově ulici sloužil státní organizaci Design Centrum. To bylo, dle mého názoru nešťastně, z rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu, zrušeno. Česká republika je jednou z mála zemí, kde podobná organizace neexistuje. Jako nezávislá organizace, galerie designu, místo přednášek a workshopů, které se věnují designu, slouží právě prostor organizace CZECHDESIGN, se kterou spolupracuji. Prostor najdete ve Vojtěšské ulici na Praze 1.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 19:13) Pracuji především v zahraničí a to na vlastních projektech nebo na mezinárodních projektech pro CZECHDESIGN. V současné době začínáme pracovat na společném projektu - výstavě pro "Die Neue Sammlung" v Mnichově, které je jednou z nejrespektovanějších muzeí designu vůbec. Na to se velmi těším, co z toho vzejde. Z těch posledních projektů je to nedávná spolupráce s univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, což byla pro mě skvělá zkušenost. Se školou jsme domluvili takový experiment: simulování reálného prostředí zadání zakázky a vytvoření produktů se vším, co to obnáší. Shromáždili jsme studenty z různých tvůrčích oborů a pracovali společně na jednom úkolu - výsledek byla zcela nová značka newintage.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 19:16) Je mi líto, ale bohužel nemohu doporučit žádný konkrétní eshop. Co vám ale doporučit mohu jsou dva lustry od českých designerů, které se mi líbí: stropní lampa Bianco P od studia deForm a DADA lustr od studia LLEV. To jsou teď mí favoriti.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 19:17) Mám velmi rád pohádky. A to nejen proto, že jejich společné motivy spojují evropskou identitu a kulturu, která byla v minulém století několikrát násilně rozdělena na západ a východ. Ještě raději mám ale romantickou atmosféru, kterou vytvářejí. Není to pouze o tom, co vidíte, ale také o pocitech – a přesně to vidím jako společný prvek u věcí, které jsme vystavili.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 19:41) Děkuji mockrát za tuto otázku! Toto je něco, čeho jsem si všiml a často to diskutujeme. Hodně designerů v Česku odvádí skvělou práci. Na českých školách se hodně naučí, jsou možná často lepší než v jiných evropských zemích. Umí se zaměřit na kvalitu a integritu produktů. Co ale neumí je pokračovat za kvalitu návrhu a pokud ano, tak se zaměřují na český trh. Stále také ještě narážejí na jazykovou bariéru, mnozí z nich ani nenabízí základní informace v angličtině. Vy srovnáváte situací v Belgii, což je země se třemi oficiálními jazyky! Lidé zde mají možnost oslovit rodným jazykem několik stovek milionů klientů za hranicemi své země. Pokud ale umíte česky, máte pouze český web a prezentujete se pouze v Česku, počet vašich možných zákazníků se pohybuje okolo deseti milionů.

ODPOVĚĎ (14.11.2012 19:43) Věnuji se především architektuře. Na univerzitě ve Vídni jsem studoval a stále pracuji pro fakultu architektury, ale také fakultu stavební vědy. Zde se zaměřuji především na výzkum, zejména simulaci a predikci společenských jevů způsobovaných architektonickým a urbanistickým prostorem. Nicméně design v jakémkoliv měřítku je moje vášeň, a proto už několik let spolupracuji se zmíněnou českou organizací CZECHDESIGN, kterou jsme sám kontaktoval s nabídkou spolupráce. Rodiče jsou češi, využívám tedy této spolupráce, a díky ní jsem s českým prostředím stále v kontaktu. Tak já moc děkuji za všechny Vaše dotazy a srdečně zvu na všechny naše výstavy, ať už ve Vojtěšské nebo kdekoli jinde. Příjmený večer.