16. září 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Český lékař postavil nemocnici uprostřed Afriky. ‚Základní vybavení je čelovka’

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
S malým pacientem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy S malým pacientem. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA
OSTRAVA Několikrát ročně opouští pohodlí své ordinace v Ostravě, aby s čelovkou na hlavě bez elektřiny a pitné vody léčil pacienty uprostřed chudého jihoafrického státu Malawi. Docent Rastislav Maďar, přední český epidemiolog a expert na infekční choroby a cestovní medicínu, si tak plní svůj dětský sen.

Jako malý kluk si usmyslel, že se stane lékařem a bude jako dobrovolník jezdit pomáhat do chudých zemí. Na humanitárních misích jako zakladatel a ředitel organizace International Humanity tráví každý rok několik týdnů už dvanáct let. Loni se mu podařilo otevřít nemocnici v okrese Mchinji ve střední části Malawi poblíž hranic se Zambií. Ke zdravotní péči se tak dostanou tisíce lidí, kteří nikdy před tím lékaře ani neviděli. A Rastislav Maďar si zase připomene blahobyt, ve kterém tady doma žijeme.

Docent Rastislav Maďar, přední český epidemiolog a expert na infekční choroby a cestovní medicínu.
S malým pacientem.

LN: Jak vůbec v Malawi funguje zdravotní péče?
Když je místní člověk nemocný, musí zvážit, jestli má smysl cestovat komplikovaně mnoho hodin do státní nemocnice, kde je jen velmi malá šance potkat skutečného lékaře a mnohdy tam ani není čím léčit. V nemocnicích pracují většinou lékařští asistenti a clinical officers, kteří mají dva až tři roky studia medicíny. K tomu ještě sestry, které v mnohém suplují práci lékařů, protože jich je tragický nedostatek. Všichni jsou schopni provést i císařský řez, je-li to nutné. Jenže taková operace není tak kvalitní ani bezpečná jako od lékaře. Ale pořád je to lepší než nic. Nemluvě o tom, že v období dešťů se po blátivých cestách nikam dostat nedá. V případě akutní nemoci, úrazu nebo porodu to může znamenat přímé ohrožení života, protože člověk zůstane bez pomoci v izolované oblasti. V regionu, kde je nyní naše nemocnice, ještě nedávno nebyly ani porodní báby.

LN: Jak vás tamní pacienti přijímají?
Pro místní obyvatele je lékař a navíc z daleké ciziny naprostou autoritou. Musí však mít výsledky, pokud by nebyly, rychle se to roznese. Zatím děláme jen malé chirurgické zákroky a v případě nutnosti například císařský řez. Po klešťových porodech místních felčarů k nám bohužel chodí dost poškozených malých dětí, kterým příliš velký tlak na hlavičku poškodil mozek a způsobil jim trvalou invaliditu. Rodič se tam ničeho nedomůže, ani mu to pořádně nevysvětlí. Dozví se to až od nás. I když naše rada je, ať mají rodiče hlavně další děti, aby se o ně měl kdo postarat.

LN: Jak se vlastně staví nemocnice uprostřed Afriky?
Velký pozemek nám darovala náčelnice vesnice Fanuel, která leží více než hodinu jízdy od nejbližší asfaltové silnice. Cihly pro nemocnici pálilo několik vesnici z okolí, i když jejich obyvatelé sami bydlí jen v domcích z hlíny. Na dříví totiž nemají finance a volným sběrem se ho nedá takové množství sehnat. Potom jsme vypsali výběrové řízení, které vyhrála stavební firma z více než 500 kilometrů vzdáleného města Blantyre. Podmínkou bylo, že na méně kvalifikované posty musí zaměstnat obyvatele okolních vesnic, což se i stalo. Z místních dobrovolníků, vesnických autorit a stařešinů jsme sestavili nemocniční výbor, který fungoval i jako stavební dozor. Nejnáročnější bylo, nakonec jako u všech ostatních projektů, sehnat na stavbu finance u nás. Nebylo to jednoduché, i když na projekty používáme každou darovanou korunu. Když přispěje hodně lidí i malou částkou, ale pravidelně, dají se s tím dokázat velké věci. International Humanity financuje projekty jen z darů osob a firem. Neucházíme se o granty, dotace ani jinou státní podporu. Ale povedlo se a to je úžasné.

LN: Vozíte s sebou i vysloužilé zdravotnické vybavení z Česka. Proč?
Do Malawi jsme přivezli už EKG nebo ultrazvuk, které pro naše zdravotnictví nebyly dostatečné „moderní“. V okresní nemocnici slouží také náš přístroj na operace šedého zákalu – v Česku čekal v nemocničním sklepě na likvidaci, a v Malawi je nyní jedním ze dvou nejlepších v celé zemi. Teď máme k expedici připravený u nás již nepoužívaný sterilizátor. Podobné je to i s léky, dokážeme tam využít ty, které by v daný nebo následující měsíc expirovaly a skončily ve spalovně. Oslovují nás oční optiky, lékárny a někdy přímo i nemocnice, že by se rády zapojily, většinou ve formě materiální pomoci. Bez dostatečné finanční pomoci jde ale všechno pomaleji a naše osobní zdroje bohužel nejsou nevyčerpatelné. Takže International Humanity organizuje prezentace, charitativní výstavy, přednášíme na různých festivalech, máme svůj charitativní kalendář, občas nabízíme různé předměty z Afriky nebo malawijský čaj. O všech našich aktivitách samozřejmě informujeme na internetu a doufáme, že naše projekty přes ně získají podporu nejen ve formě facebookových „lajků“.

LN: V místě, kde působíte, není fungující elektrická síť ani vodovod. Jak v tom jde vůbec pracovat?
Dá se na to zvyknout, čelovka je na misi základním vybavením. Nic jiného než akceptovat dané podmínky vám nakonec ani nezbývá. V nemocnici už máme většinu času připojení k elektřině, i když s častými výpadky, a osvětlení utáhnou několik hodin i solární panely. Vodu nám nosí ze studny místní ženy v plastových nádobách na hlavě. Voda z běžné studny není pitná, naše studna má ale filtr. Místním lidem v jiných vesnicích většinou nezbývá nic jiného než pít tu nefiltrovanou. Když přijde období dešťů, šíří se i cholera. Chtěli bychom pořídit filtr více vesnicím, ale jeden stojí desítky tisíc korun a nás dost finančně vyčerpává zajištění provozu nemocnice. Teď budeme měnit náš sklad na ordinaci pro testování a léčbu tuberkulózy. Kvůli izolaci pacientů je nutné, aby byla oddělena od hlavní budovy. Další menší budova by měla mít pár speciálních operačních sálů i pro větší operace. K tomu však zase potřebujeme alespoň jednoduché zázemí, aby měli chirurgové a anesteziologové kde bydlet a měli třeba matrace na podlaze zděné stavby.

Celý rozhovor se specialistou na cestovní medicínu a předním epidemiologem Rastislavem Maďarem o tom, jak se pracuje v nemocnici bez elektřiny a vody, o samozřejmostech českého zdravotnictví a o tom, s čím se při odjezdu nerad loučí, si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 16. září.

V magazínu dále najdete:

  • Příběh první manželky komunistického prezidenta Gustává Husáka Magdy, která se stala první dámou slovenského divadla.
  • Rozhovor s herečkou Danielou Kolářovou o tom, jak ze všeho nejraději pečuje o svou zahradu, jak si čistí hlavu a o tom, co chystá na oslavu svých sedmdesátin.
  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.