Nyní osmapadesátiletý Simandl podepsal spolupráci s StB v roce 1975. Sám později uvedl, že když mu nebylo umožněno studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, podlehl nabídce StB, která mu umožnila vycestovat do zahraničí. Z Říma, kde studoval, však prý oznámil tehdejšímu ministru vnitra, že další spolupráci s StB odmítá.
Podle archivních materiálů StB, které si Bild v Česku vyžádal, ale trvala Simandlova spolupráce s StB až do roku 1989. Po roce 1987, kdy byl povolán jako úředník na vatikánskou Kongregaci pro biskupy, podle archivních materiálů dodával StB dokumenty přímo z Říma. V té době údajně předal komunistické tajné policii skici a plány různých míst ve Vatikánu a poskytl jí rovněž kopie zpráv východoněmeckých biskupů pro papeže, které se zabývaly postavením katolické církve v komunistické Německé demokratické republice.
Rezignace na funkci
V roce 1995 se Simandl vrátil do Česka, kde pak působil jako sekretář České biskupské konference. V roce 2003 nabídl rezignaci na tuto funkci, když se jeho jméno objevilo v seznamech agentů StB, vedení České biskupské konference ji ale nepřijalo. Úřad Simandl opustil až o rok později, když se ukázalo, že jeho spolupráce s StB byla intenzivnější, než sám přiznával.
Podle Bildu nyní Simandl působí na papežské nunciatuře v Berlíně. Nuncius Nicola Eterovic ale odmítl s deníkem o Simandlovi mluvit.
Ředitel berlínského památníku obětem komunistické diktatury Knabe vyjádřil pobouření nad Simandlovým působením na diplomatickém zastoupení Vatikánu v Německu. "Vyzývám katolickou církev, aby prozkoumala případ Simandl, a pokud se potvrdí podezření, aby z toho vyvodila patřičné důsledky. Není možné, aby duchovní, který své bratry ve víře zradil tajné policii, nadále zastával v církvi významné postavení," uvedl Knabe.
