"Od posledního šetření v roce 2005 vzrostl loni počet Čechů s obezitou v průměru o pět procent, to je zhruba o 425.000, procento lidí s nadváhou zůstalo v podstatě stejné, 41 procent," upřesnil. Nezastaví-li se současný trend, obezita pravděpodobně způsobí, že délka života nyní narozených dětí bude o dva až pět let kratší.
Výsledky šetření podle Lajky zároveň ukázaly, že vzdělané ženy bývají štíhlejší, zatímco muže zasahuje obezita bez rozdílu vzdělání. Výrazné rozdíly zjistil průzkum podle věku - starší lidé trpí nadváhou častěji. Jen necelá třetina lidí do třiceti let věku má nadváhu nebo je obézní, ale už ve věku nad 50 let trpí nadváhou nebo obezitou tři čtvrtiny lidí.
"Česká populace stárne. Starší lidé mají více času na hromadění tukových zásob a méně sportují - proto naše populace tloustne. Každým rokem života přibere průměrný člověk čtvrt kilogramu," shrnul Lajka. S nadváhou se podle průzkumu pojí "auto, zpracované maso a tučná jídla, s běžnou váhou sport, kolo a chalupa". Muži nejčastěji ztloustnou kolem třicítky, ženy trochu ztloustnou kolem čtyřicítky a hodně v šedesáti letech.
Problém je podle přednosty 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesora Štěpána Svačiny v tom, že většina lidí podceňuje zdravotní rizika nadbytečných kilogramů. Dokonce i část obézních se domnívá, že s vysokou váhou nemá problémy. Vyplynulo to z průzkumu, který prováděl STEM/MARK pro vzdělávací projekt "Žij zdravě". Projekt financuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Nadbytečné kilogramy zvyšují riziko infarktu a mrtvice, rakoviny, vysokého krevního tlaku a cukrovky. Je tu souvislost s kloubními problémy. "Lidé si neuvědomují, že s ručičkou na váze se zvyšuje i zdravotní zátěž pro celý organismus, a tím i náchylnost k řadě onemocnění," řekl Svačina.
Připomněl, že největší vliv na hromadění tukových zásob má nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Lidé s normální váhou se pravidelně stravují, nezapomínají snídat a svačit a výrazně více zařazují do svého jídelníčku ovoce, zeleninu a mléčné výrobky. Přibývající kilogramy ale posilují jejich nechuť ke sportu a pohybu vůbec.
"Přijmeme-li více energie v jídle, musíme se více věnovat pohybu, aby tělo energii opět vydalo, jinak začneme tloustnout," potvrdil lékař téže kliniky Martin Matoulek. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že téměř dvě třetiny z těch, kteří v mládí sportovali, sportují dál. Oproti tomu jen dvě procenta lidí, kteří v mládí nesportovali, nyní sportují, doplnil Lajka.
Matoulek varoval před drastickými dietami. Pravidelný pohyb má na pozvolné hubnutí příznivější a také trvalejší vliv. "Pohyb má největší význam v tom, že nám zabrání přizpůsobit se nízkoenergetickým dietám v dlouhodobém trvání," dodal.
