Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Český rock je podle zahraničních odborníků ‚kopie z kopie z kopie‘

Kultura

  15:30
OSTRAVA - Jako jakýsi předkrm festivalu Colours of Ostrava se v úterý a ve středu uskutečnil třetí ročník akce Czech Music Crossroads. Jedním z jeho zakladatelů je Jiří Moravčík, hudební publicista a spoludramaturg Colours of Ostrava.

Czech Music Crossroads na Colours of Ostrava foto: Matyáš Theuer/Colours of Ostrava

Czech Music Crossroads je takzvaný showcasový festival. Jeho náplní jsou kromě odborných konferencí, přednášek a debat především krátké, v našem případě půlhodinové koncerty vybraných kapel, jež podle organizátorů mají šanci zaujmout světové publikum. Za tím účelem je na takový festival sezváno několik desítek publicistů, rozhlasových pracovníků, manažerů či pořadatelů festivalů z různých koutů světa. Ti tvoří také základní složku publika těchto koncertů, které pak doplňují běžní diváci – koncerty jsou samozřejmě veřejně přístupné.

Co vás před třemi lety vedlo k založení Czech Music Crossroads?
Vždycky se nám líbilo na zahraničních showcasových festivalech. Obdivovali jsme, jak se v jiných zemích dokážou o svoje kapely v segmentu world music postarat: seženou peníze na to, aby dovezli z celého světa odborníky, seženou peníze na propagaci a v návaznosti na turistický ruch kapelám pomáhají. Je to finančně dost náročné, ale když jsme se před třemi lety dostali ke grantu, určenému na takový projekt, byl vytvořen základ. A pak do věci investovala i ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová a požehnala jí.

Inspirovali jste se v zahraničí i ve smyslu podoby festivalu?
Nevymýšleli jsme nic, co už je objevené. Showcase festivaly fungují po celém světě stejně. Skvělé jsou třeba v Polsku, Maďarsku, v severských zemích. Nedávno jsem byl na showcase přehlídce ve Skotsku, kde hrála řada tamních vynikajících kapel půlhodinová vystoupení pro pouhých čtyřicet odborníků. Hudebníkům to stálo za to, protože věděli, že jim to pomůže. Konkrétním výstupem naší účasti je, že letos hraje na Colours of Ostrava jedna skotská kapela a příští rok dvě. Takhle bychom rádi fungovali i my.

Jiří Moravčík

Jaké jsou konkrétní výstupy dosavadních ročníků Czech Music Crossroads?
Je jich opravdu dost. Například: v Evropě existuje kolem šedesáti rádií, která se věnují vysílání world music nebo folku. A v těchto rádiích se česká muzika, která zazněla na Crossroads, hrála. Za druhé: o českých kapelách se na základě Crossroads objevily články v hudebních časopisech. A za třetí: příklad Clarinet Factory, kteří hráli na prvním ročníku Crossroads, jasně ukázal, že náš showcase může být docela solidní startovací rampou pro účast na největším světovém veletrhu této hudby WOMEX.

První ročník byl nadžánrový, hrál se tu například i alternativní rock. Proč jste se posléze začali vymezovat na world music?
Uvědomili jsme si svoje limity. Na první ročník jsme nebyli schopni dovézt adekvátní odborníky právě třeba v rockovém žánru. Výstupy, které jsme od nich dostali, nebyly pro zúčastněné české rockové kapely příliš lichotivé, padala tam hodnocení typu „kopie z kopie z kopie“. Takže jsme stáli před rozhodnutím: buď do týmu přijmout někoho, kdo se věnuje rockové muzice, má dobré kontakty na odbornou veřejnost ve světě a dokáže ji do Ostravy dovézt, anebo žánrové zaměření zúžit na to, co umíme. No a protože za ta léta, co se hudbě věnujeme, máme jak já, tak Zlata Holušová nebo náš blízký spolupracovník Petr Dorůžka výborné kontakty do světa v rámci world music, bylo rozhodnuto. Troufám si říct, že díky velmi sofistikovanému systému z festivalu WOMEX, na který všichni léta jezdíme, máme tyto kontakty na nejvyšší možné úrovni a toho bychom v rockové oblasti dosáhli jen těžko.

První ročník byl ryze český, postupně přibývaly další země. Stalo se tak proto, že česká scéna world music je velmi chudá? Je známo, že na ní působí jen pár kapel a třeba do žánrového Anděla se v této kategorii vybírá tak ze tří-čtyř alb ročně.
Ano, to je naprosto přesné. Opět v tom bylo uvědomění si vlastních limitů, protože kdybychom zůstali u prezentace jen českých kapel, nebyli bychom schopni jich každý rok světovým odborníkům představit ani šest, natož dvanáct. Po prvním ročníku jsme dostali nabídku od Poláků, pro které je i celý festival Colours of Ostrava velký magnet. Využili jsme jí, pak přibyli Slováci a od letoška i Maďaři. A v téhle chvíli nám leží na stole nabídky z Rakouska a ze Skotska, takže jak se Crossroads bude vyvíjet se ještě uvidí. Nic není uzavřeno.

Přestože stále mluvíme o world music, na letošním ročníku hráli i interpreti, které tento žánr daleko přesahují. Máte nějaké žánrové limity, koho ještě pozvat a koho ne?
Pod world music si každý představuje spoustu věcí a ten název je už dávno vyčpělý. Ale je vžitý a každý si pod tím aspoň přibližně něco představí, proto ho používáme i my. Obecně lze říci, že se snažíme hledat zajímavou multikulturní muziku. Jako příklad z letoška lze uvést Rêve Général, skupinu, jež sice z lidové hudby příliš nevychází, ale sešli se v ní hudebníci z Česka, Japonska, Turecka, Francie a Rakouska.

Autor: