Jeho napsání by ale bylo problematické pro 80 procent z nich. Celých 40 procent studentů hodnotí své znalosti angličtiny a němčiny jako „základní“. Tyto údaje vyplývají ze studie, kterou zpracovalo Centrum pro studium vysokého školství.
Nedostatečná znalost cizích jazyků je hlavním důvodem, proč vysokoškoláci nechtějí jezdit na zahraniční stáže. Pro představu: studijní cestu do ciziny má zatím za sebou jen šest procent současných vysokoškoláků.
Slabá znalost cizích jazyků - to je „trauma“, které si s sebou vysokoškoláci nesou už ze základní a střední školy, kde dobří učitelé jazyků chybí ve velkém. Plnou aprobaci tu má například jen něco kolem třetiny angličtinářů.
Dohnat skluz na vysoké škole je pak téměř nemožné. „Máme tu lektorské jazykové kursy, ale jejich kapacita je omezená. Hodně také záleží na profesorovi. Pokud například po studentech chce načtenou cizojazyčnou literaturu, oni budou muset v aktivitě trochu přidat,“ říká děkan Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Miroslav Papáček.
Většina studentů, přesněji 60 procent, je navíc přesvědčena, že na vysoké škole ke zlepšení jejich jazykových znalostí nedojde. „Je to samozřejmě i věc výběru učitelů. Občas bývá problém sehnat rodilého mluvčího,“ říká Papáček.
Více se dozvíte v dnešních Lidových novinách !!!
Nedostatečná znalost cizích jazyků je hlavním důvodem, proč vysokoškoláci nechtějí jezdit na zahraniční stáže. Pro představu: studijní cestu do ciziny má zatím za sebou jen šest procent současných vysokoškoláků.
Slabá znalost cizích jazyků - to je „trauma“, které si s sebou vysokoškoláci nesou už ze základní a střední školy, kde dobří učitelé jazyků chybí ve velkém. Plnou aprobaci tu má například jen něco kolem třetiny angličtinářů.
Dohnat skluz na vysoké škole je pak téměř nemožné. „Máme tu lektorské jazykové kursy, ale jejich kapacita je omezená. Hodně také záleží na profesorovi. Pokud například po studentech chce načtenou cizojazyčnou literaturu, oni budou muset v aktivitě trochu přidat,“ říká děkan Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Miroslav Papáček.
Většina studentů, přesněji 60 procent, je navíc přesvědčena, že na vysoké škole ke zlepšení jejich jazykových znalostí nedojde. „Je to samozřejmě i věc výběru učitelů. Občas bývá problém sehnat rodilého mluvčího,“ říká Papáček.
Více se dozvíte v dnešních Lidových novinách !!!
