Lidé v sobotu ve skanzenu ochutnají také regionální jídla z brambor, například podlesníky, typické valašské bramborové placky pečené v zelných listech nebo placky z vařených brambor pečené na plotně, sdělila v pondělí mluvčí muzea Pavlína Polášková.
Lidé budou brambory nejen ochutnávat, ale dozví se také o způsobu jejich sklizně. „V minulosti se brambory kopaly nebo vyorávaly později, až kolem svátku svatého Václava. Hned na poli se třídily do košů podle velikosti na velké, sadbové a drobné, které se spolu s pokopanými musely spotřebovat nejdříve, než se mohly zkazit nebo seschnout,“ uvedla Polášková. Sklízela se také jablka, ze kterých se sušily křížaly, ta nejlepší se ukládala do sklepa na zimní konzumaci, někdo lisoval mošt.
Rožnovský skanzen nabízí nové vzdělávací pořady, roste zájem škol |
Hospodyně dělaly povidla, nakládaly zelí, které bylo až do jara spolu s brambory nejčastější složkou potravy Valachů. „Na zimu se připravovala také stavení, podruhé se stříhaly ovce, děvčata chodívala hrabat listí na podestýlku dobytku, hospodář s pacholky zajišťoval zásoby dřeva k topení,“ uvedla Polášková.
Všechny práce uvidí návštěvníci v areálu Valašské dědiny. Jelikož se při práci na Valašsku často zpívalo, vystoupí gajdoš Petr Sovják s hudeckou muzikou Bača z Valašského Meziříčí.
Skanzen také tradičně ukazuje návštěvníkům typické jarní práce na Valašsku, hojně navštěvované jsou programy připomínající vánoční a velikonoční svátky. Muzeum si letos připomíná 90 let od svého založení, loni jím prošlo 264 000 lidí.
